"Jak je to dlouho?" zeptám se bráchy. Nechápu, jak odtamtud mohla utéct! Co tam krucinál dělali? Chrápali?

"Zjistili to před chvílí, ale může to být i dva dny," odpoví mi Rick. Cítím, jak mi Elain v náručí ztuhne hrůzou. Když se na něj podívám, z očí mu kouká panická hrůza.

"Neboj se," přitisknu si ho k sobě, vůbec nereaguje. Zakleji a posadím si ho na klín, nervózní vlci, začnou vrčet. Snaží se ze mě vytáhnout, co se děje, ale jsem příliš zabraný Elainem, který se roztřese, ale jinak nepohnutě hledí do prázdna.

"Ricky, šlápni na to, musím ho dát do postele," zavrčím na bráchu, který mlčky poslechne a tak za chvíli zastavujeme před domem.

Hned vyskočím s Elainem v náručí. Visí v ní doslova jako loutka, i když je při vědomí. V ruce svírám vodítka, která jsou na ty vlky až moc tenká, kdyby se rozhodli zaútočit, leč nevidí nepřítele.

"Bude v pořádku?" zeptá se mě starostlivě a jde mi otevřít.

"To netuším. Co mu dělal otec víme, ale o matce se nezmiňoval," zavrčím, projdu do domu a pak jdu do pokoje.

"Zkusíme zavolat Kathy?" napadne Ricka. Vida není tak blbý.

"Jasně," položím Elaina na postel a vytáhnu telefon, netušil jsem, že ji budu tak brzo potřebovat. Vezme to skoro hned.

"Ahoj, jak se máte?" zazní z telefonu radostně, vážně jí nerad kazím náladu.

"Máme problém, můžeš přijet?" zeptám se přímo.

"Jo… jistě, ale chvíli to potrvá. Za půl hodinky budu u vás," souhlasí zaskočeně Kathy. S díky zavěsím a podívám se na bráchu.

"Přijede," bratr zamyšleně kývne.

"Něco v tom musí být, když pokaždé reaguje takhle," zamračím se a podívám se na Elaina.

"Jo jenže takhle to z něj nedostaneme, snad bude Kathy informovanější," zamumlá Rick.

"Je to jediná možnost," pustím vlky z vodítka a vezmu Elaina do náruče, když se ozve zvonek. Nechci ho znovu pouštět, tak jdu otevřít i s ním. Když uvidím Kathy, pozvu ji dovnitř.

"Ahoj, co se stalo?" zeptá se zvědavě Kathy.

"Nahoře a dej pozor, ve dveřích se zastav," varuji ji a jdu před ní, Elaina musím položit na postel, protože jak se Kathy objeví ve dveřích, podrážděná zvířata se na ni vrhnou. Kathy sebou v šoku škubne.

"Promiň, ale jsou trochu vyděšení," omluvím se, čímž dost podcením situaci, ty agresivnější musím chytit.

"Dobře, jen klid… nechci vám ublížit. Bude to dobrý…" snaží se je uklidnit, ale moc to nepomůže, dokud Kathy nepředstavím a neřeknu, proč tu je. Teprve pak vlci kývnou a jdou si lehnout na místo.

"Tak?" přeměří si nás starostlivě, hned ji vyklopím, co se stalo a jeho reakci. Kathy hned skočí k oknu a rozrazí ho.

"Rychle jdi s ním k oknu," křikne na mě a hned jak se tam s Elainem přemístím, začne dělat vítr pomocí sešitu.

"Moc toho o jeho matce nevím, zmínil se o ní jen jednou a naposled. Pokud vím, tak ho vždycky donutila nadýchat se nějakých omamných látek, aby se nemohl hýbat, ale byl plně při vědomí a pak ho teprve začala týrat. Nevím, jak přesně, ale mám podezření, že tyhle jeho reakce odpovídají stavům, v jakých byl, když s ním rodiče manipulovali. Například, když si vzpomene na otce, tak hádám, že začne křičet a škubat s sebou a na matku reaguje takhle… myslím, že trpí nějakou zvláštní formou halucinace, kterou vyvolávají vzpomínky," objasňuje mi Kathy.

"Jo to máš pravdu, bylo to skoro pořád, i když jsem se s ním jen mazlil," souhlasím, když si vzpomenu, jak reagoval před tím.

"Musíme ho zkusit probrat, za chvíli by se mohl začít dusit," skloní se k Elainovi a začne mu něco šeptat, moc to tedy nezabírá.

"Nech to na mně," zavrčím a začnu ho líbat, za chvíli mi to oplatí.

"Jak je, broučku?" odtrhnu se od něj a usměji se.

"Fajn, promiň, asi jsem v tom autě usnul," usměje se na mě tiše.

"Houby usnul, ale nechme to být," povzdechnu si tiše, když si všimne Kathy.

"Jé ahoj, Kathy, co ty tady?" pozdraví ji vesele, jen nestačím zírat.

"Byla jsem pozvána, co by odborná síla, jak ti je?"zeptá se Kathy.

"Dobře, jen jsem měl hnusný sen," otřesu se.

"Řekneš mi ho?" zeptá se jako tehdy, když jsme byli dětmi.

"Nebylo to nic důležitého, jen se mi zdálo o matce," těkám očima po pokoji.

"Ty tvoje sny začínám brát vážně," promluví Yuki.

"To bys neměl," varuji ho vážně.

"Neboj se, rozhodně se nenechám zabít. Jsi můj medvídek," políbí mě. S úsměvem mu ovinu ruce kolem krku, vzápětí ucítím něco povědomého a v ten moment se vykláním z okna.

"Ty pitomče, chceš spadnout? Co tam vidíš?" chytne mě kolem pasu a vykloní se také, když na něho nereaguji.

"Už asi nic," zamumlám a vymaním se z jeho náruče.

"A co tam bylo? Řekneš mi to, nebo se tam mám jít podívat?" zeptá se mě Yuki.

"Nic jsem tam neviděl, zdálo se mi, že z venku cítím," zarazím se, "nic tam není," snažím se to rychle zamluvit.

"Co jsi cítil?" zeptá se mě. Bože ten je otravný jak štěnice.

"Jenom… nic důležitého," odtáhnu ho od okna.

"Když to není nic důležitého, tak se tam půjdu podívat. Jistota je jistota," vede si svou a vydá se ke dveřím. Chytnu ho za ruku a táhnu zpátky, to mě nemůže někdy poslechnout? Není to nic důležitého.

"Matka používala nějakou omamnou látku, nevím jakou, zdálo se mi, že ji z venku cítím, ale už je to pryč," snažím se ho odtáhnout od dveří.

"Aha, tak už je tu," utrousí suše a vytáhne telefon, kamsi zavolá.

"Není to trochu divný? Pokud by používala nějakou omamnou látku, tak by s ní musela omámit i sebe, ne?" ozve se Kathy.

"Ne, je na ni zvyklá a nosí speciální roušku na obličej," vysvětlím jí s vyděšeným pohledem.

"Do deseti minut se to dozvíme jistě," zaklapne mobil Yuki a usměje se na mě, " neboj, nevkročím tam." Probodávám ho nešťastným pohledem, po ujištění kývnu a přejdu znovu k oknu. Připadá mi, jako by se celý horor vracel.

"Jsem hned tu," vlepí mi polibek na pusu a než se vzpamatuji, je ze dveří venku, jen se zmůžu za ním polekaně hledět. V tom, abych za ním vyběhnul, mi zabrání Kathy, která mě chytne. Yuki se vrátí až za půl hodiny.

"Tak se vrátila, podařilo se nám vzít vzorek, ale ona někam zmizela," vejde do pokoje, okamžitě se mu vrhnu kolem krku.

"Řekl jsi, že tam nepůjdeš," upřu na něj naštvaný pohled, měl jsem o něj strach.

"Taky jsem tam nebyl, stepoval jsem venku," ujistím ho. To, že mě dovnitř nepustili, si nechám pro sebe.

"Ale já bych tam měl být," sklopí pohled. Zatrne ve mně, je normální?

"Ať tě to ani nenapadne, nikam nepůjdeš, jestli se hneš, tak tě přivážu k posteli," zavrčím na něho.

"Tuším, kam teď půjde, ale nemůžu ti to říct, protože tam chodím po paměti, nevím, jak tu cestu popsat," vyhrkne Elain.

"Tak popiš začátek, zbytek najdou vlci," nadhodím a čekám, jestli se to ujme. Dovede mě k oknu.

"Směrem na východ a pak je tam… bažina, vede přes ni skrytá cestička, ale dlouho jsem tam nebyl, z hlavy ti nepopíšu, kde přesně leží, kdybych tam šel, mohl bych ti ji ukázat," ukáže mi k lesu.

"Fajn, to najdeme," usoudím v klidu, když do pokoje vletí chlap v kombinéze proti toxinům, že by to měli tak rychle? Elain se rychle schová za mě.

"Copak?" zeptám se chlápka.

"Máme ten protijed, šlo to rychle," podá mi krabičku.

"Super," usměji se a natáhnu se pro krabičku, při tom se mi vyhrne rukáv a na ruce zazáří žlutý, smrtelně jedovatý pavouk. Elain s Kathy rychle vycouvají, dokud se nedostanou na stěnu. Chlap mi dá krabičku a zmizí.

"Ten mi teď bude dělat společnost a Elii, tobě taky," ušklíbnu se a vytáhnu druhého. Doslova se zděsí, dost mi připomíná mě, když jsem byl malý.

"Děláš si srandu? To v žádném případě," šermuje před sebou rukama, přitáhnu ho k sobě.

"Neboj, neublíží ti, ví, že jsi můj partner, ani o něm nebudeš vědět," domlouvám mu a dám mu pavouka na ruku, není mi to moc příjemné.

"Ale já ublížím jemu, už sis mohl všimnout, že se děsím pavouků, Aisha je výjimka," stěží spolkne jekot a dívá se, jak pavouk zaleze pod rukáv, kde se ani nehne. Zmučeně se na to místo dívá.

"Neboj, je to jen pro jistotu, jak ji chytnou, dám ho pryč," ujistím ho. Zaslechnu něco jako, už aby to bylo, nedivím se.

"Já ti slíbil medvídky, že?" políbím ho ve snaze odvést jeho pozornost jinam. Povede se.

"Jo slíbil, hodí po mě zvědavý pohled. Vybídnu ho, aby si lehnul a zavřel oči, poslechne mě, a já pro ně skočím do kuchyně. Vyskládám mu je na polštář vedle něj.

"Už, juknu na něj a pak jen sleduji, jak se mu při pohledu na ně rozzáří očka.

"Nějak sem přicestovali, prý to vzali letadlem," pokrčím rameny a lehnu si za něj.

"Jo přicestovali, hádám, že první třídou," zachichotá se.

"Jakou jinou?" podivím se upřímně.

"Mám pro tebe špatnou zprávu, jeden zrovna umře," oznámí mi Elain a strčí si jednoho do pusy.

"Jej, to nemůžu dopustit," sním dalšího.

"Asi jich bude mít smůlu víc," usoudí Elain, když si vezme dalšího.

"To rozhodně," souhlasí Rick a sní tři.

"Dneska nemají šťastný den," vezme si další Elain.

"Určitě ne," vezme si Kathy čtyři.

"To je strašné," usoudím a sním další.

"Chudáčci," sní další, už jich moc nezbývá.

"Ti chudáčci jsou sladcí," vezme si další tři Kathy.

"Souhlasím," vezme si další dva.

"Hej já chci taky ještě," ozve se Rick a sebere jich plnou hrst, s jedním medvídkem si začne pohrávat Aisha. Elain se při pohledu na ni rozesměje.

"Hromadná vražda medvídků," sní celou hrst.

"Neměli přistávat," usoudím a pár jich nasypu do pusy. Elain mě hned políbí a jazykem mi jich pár ukradne.

"Hej, to byla krádež!" začnu ho líbat, abych mu je vzal z pusy.

Kathy mě zatahá za rukáv a ukáže ke dveřím, vezmu poslední medvídky a opatrně se s ní vykradu z pokoje na chodbu, potichu za sebou zavřu dveře.

"Ještě nikdy jsem neviděla Elaina tak šťastného, Ricku," usměje se Kathy.

"Přímo září, viď? Yuki taky nebyl šťastnější než s ním," usměji se.

"Jsem šťastná, že si našel někoho takového. Ty poslyš, kde vzal tolik potvor?" otočí se na mě Kathy.

"Většinu zachránil před majiteli, kteří je tyranizovali," vyhrknu první věc, na kterou přijdu.

"Poslouchají ho jak cvičení psi. S ním bude Elain konečně šťastný, konečně," usměje se Kathy.

"Taky to nebylo vůbec jednoduché je vycvičit, často jsem se bál, že ho ty potvory roztrhají, ale s Elainem se k sobě až nebezpečně hodí," pousměji se.

"To je dobře. No já půjdu, na klinice jsem se jen omluvila," usměje se Kathy.

"Dobře, tak se měj a zase se zastav," vyprovodím ji ke dveřím.

"Příště přijedu s přítelkyní, neuvěří mi, že je tu tolik zvířat," zasměje se a zamává mi od taxíku. Také ji zamávám, když odjede, zavřu dveře a jdu do svého pokoje.

Pomalu začnu líbat Elaina na krku, potěší mě, že se mu to líbí.

"Můžu se s tebou milovat?" zeptám se šeptem.

"Já… snad," kývne.

"Tak to zkusíme, ju?" usměji se na něj. Kývne a začne mě líbat na krk a hladit po tváři. Políbím ho a Elain polibek prohloubí, při tom mi začne svlékat triko. Nechám se a rozepnu mu košili, kterou mu hned sundám. Začnu ho líbat na těle a jazykem přejedu přes bradavku. Když jednu vezmu do úst, zasténá. Chvíli si s ní hraji a pak přejdu k druhé a vezmu ji do úst, při tom mu rozepnu kalhoty a pohladím ho po přirození a začnu mu stahovat kalhoty, rty při tom putuji k bříšku, dokud se nedostanu k jeho penisu a nevezmu ho do úst. Elain se s výkřikem ke mně prohne, laskám ho, dokud uspokojený nevyvrcholí.

Elain se ke mně přitiskne a začne mě znovu líbat. Převrátím Elaina na sebe.

"Dělej, co umíš," mrknu na něho, zajiskří mu v očích tak, že toho začnu litovat. Sehne se ke mně, chvilku si pohrává s mými bradavkami, než špičkou jazyka sjede na bříško, stěží spolknu slastný výkřik. Začne mě hladit po těle a líbá mě na bříško. Spolu s jeho horkým dechem je to přímo vražedná kombinace. Stěží můžu dýchat, zvlášť když mi přejede po přirození jazykem a pak mě vezme do úst. Jazykem mě hladí, dokud nevystříknu. Pak se na mě usměje. Přitáhnu ho k sobě a začnu ho líbat, rukou mu zajedu na zadeček. Chvíli mi polibky oplácí, pak se ke mně přitiskne a spokojeně zavře oči.

Skoro neslyšně si povzdechnu a přikryji ho.

"Je vedro," odhodí přikrývku a lehne si vedle mě na záda, " pokračuj," usměje se. Jsem z toho tak v šoku, že se nad ním skloním.

"Cože?" zamrkám.

"Ještě jsi neskončil, ne?" zajiskří mu v očích a políbí mě na krk, rukou mě hladí po zádech.

"Vážně to chceš?" zeptám se, skoro se bojím uvěřit, že je to skutečnost.

"Nutit tě nebudu," povzdechne si a přetočí se na bok. Tohle si nenechám líbit, přetočím ho zpátky a políbím na krk, s úsměvem zakloní hlavu, abych na něj líp dosáhnul. Znovu ho začnu líbat na tělo a hrát si s jeho bradavkami, rukou sklouznu na břicho a pak ho pohladím po penisu. Vzápětí se přemístím mezi jeho nohy a vezmu ho do úst, zároveň prsty vklouznu do jeho dírky a začnu ho roztahovat, uslyším, jak mezi vzdechy zalapá po dechu.

V obavách, že ho to bolí, přestanu hýbat prsty a skloním se nad ním.

"Ne, nepřestávej," podívá se na mě s touhou v očích. Pohnu s prsty a vytáhnu je. Hned se ke mně přitáhne a začne mě hladit po těle.

"Pojď už," zasténá netrpělivě. Políbím ho a znovu do něj proniknu prsty namočenými v gelu, přikrčí se ke mně se sevřenými zuby.

"Bolí tě to?" zeptám se v obavě, jen zavrtí hlavou a rty mi začne přejíždět po ramenu. Položím ho a vytáhnu z něj prsty.

"Uvolni se," políbím ho a začnu do něj pronikat, zatne mi prsty do ramen a snaží se nekřičet, hned přestanu a čekám, až si zvykne, po chvíli kývne a nechá mě do něj proniknout celého. Znovu čekám, až si na mě zvykne. Teprve po delší době se odvážím pohnout, hned mi na pohyb odpoví.

Políbím ho a začnu se s ním pohybovat, vyvrcholíme zároveň.

"Bylo to něco úžasného, děkuji, lásko," políbím ho. Shodí mě vedle sebe a s rozkošným úsměvem se mi uvelebí na rameni, přikryji nás a přitáhnu si ho k sobě, spokojeně zavře oči. Pohledem zavadím o zvláštní znaménko, které je na ruce kousek od podpaží, povzdechnu si a čekám, až usne, když už nějakou dobu oddechuje, opatrně vyklouznu z postele a začnu se oblékat.