Mlčení je občas největší trest

,Už zase´pomyslím si, když otevřu oči do dešťového rána a na sobě ucítím tíhu Juriho ruky.

Zavrtím se, ale tím dosáhnu jen toho, že mě přitáhne blíž a těsněji mě obejme.

,,Miláčku, ještě spinkej je brzo" zamumlá mi do ucha.

Znovu se snažím vyprostit. Nic. Odevzdaně zavřu oči a znovu usnu.

Probudím se, jak zjistím z budíku, v deset hodin. Mezitím se vyjasnilo. Juri už je pryč a na polštáři je od něho zpráva.

,Já mu dám spinkej! To, že jsem se nevyspal může on. Sexisista. Já mu dám´pomyslím si pomstychtivě a skočím do sprchy.

,A ještě mu dám vypít tu svatbu. A na procházku ať si dá zajít chuť, jestli se projde tak sám a po prkně´ zalíbí se mi představa pirátů a jejich trestu. Jen zalituji, že nemám loď a žraloky. Pak od toho upustím. Nejspíš by se mi stýskalo.

Obléknu si černé džíny a košili petrolejové barvy. Horní dva knoflíčky si nechám rozepnuté. Pořádně si vykartáčuji vlasy, nakonec je vyčešu do vysokého culíku. Nakonec si nasadím brýle.

Zamířím do kuchyně. Na prahu se zastavím a chvilku sleduji ten chaos. Máma se snaží ubránit jídlo na oběd, které krade muž jenž si říká náš otec. Nakonec na něj namíří nůž.

,,Asogi, máš vteřinu na to, abys sis sedl a dal pokoj v opačném případě se stane vražda" vyhrožuje s úsměvem máma.

,,A čí? Adeptů je tu hodně. Dobré ranko synku." Pozdraví mě se smíchem.

,,Dobré" pozdravím a jdu ke konvici si postavit na čaj.

,,Miláčku, dobré ráno" vyskočí Juri.

,,Dobré ráno Blacku" skloním se k černému ovčákovy, ten mi olízne obličej. Pak se obrátím k bráchovy a Saitovy.

,,Dobré" naliji si čaj a začnu ho upíjet.

,,Vezmu Blacka ven" seberu vodítko a otevřu dveře.

,,Půjdu s tebou" ozve se Juri. Obuje se a než stačím přirazit dveře je venku.

Obejme mě kolem pasu. Trhnu sebou a vyprostím se z mu z náruče.

,,Broučku, vím, že jsem udělal chybu, ale myslím…" začne se omlouvat.

,,Ty myslíš? A čím nebo jsi to slovo jen někde slyšel?" skočím mu do řeči.

,,Fajn tak mi řekn,i co bys udělal na mém místě. Řekl bys , Miláčku, s tím zasnoubením jsem si to vymyslel, my jsme odedneška manželé?!" zařve na celou alej Juri.

,,Rozhodně by to bylo upřímnější, než kecání o zasnoubení, co nikdy neexistovalo. Nenávidím lháře a zvlášť, když lžou o něčem důležitém. Tohle bych skousl spíš než to tak zvané zasnoubení. Myslel jsem, že ti můžu věřit. Mýlil jsem se, tobě se nedá věřit" ztrácí se můj hlas do ticha. Pak se rozběhnu za Blackem a jeho tam nechám stát.

Vrátím se za tři hodiny s úplně schváceným Blackem. Ten se jen napije, stočí do klubíčka a usne.

,,Jak se ti tohle podařilo?" zeptá se s úžasem Asogi.

,,S velkou dávkou trpělivosti, Asogi" dám mu najevo, že ho za otce nepovažuji.

,,Tak to jsem ji musel někde vytrousit, podívám se po ní lupou a pojď si sednout a najíst se. Vypadáš schváceně" zasměje se Asogi. Vypadá, že mu vůbec nevadí, jak mu říkám.

,,Dá člověku zabrat" zasměji se.

,,Už jsi zpátky, miláčku. Tak se pojď najíst" chytne mě zezadu Juri.

Obrátím se na něj s nevraživým pohledem.

,,Nebudeme o tom diskutovat. Dnes jsi ještě nejedl" řekne rozhodně. Dotáhne mě do kuchyně, posadí za stůl a přede mě dá plný talíř.

,,Máš na výběr, buď to sníš nebo tě nakrmím jak malého" poví mi rozzlobeně Juri.

Naštvaně se na něj podívám a dám se do jídla. Jestli jsem si myslel, že sním pár lžiček a on spokojeně odejde. Zmýlil jsem se. Sedí u mě celou dobu.

,,Hodný kluk" dá mi pusu a talíř dá do řezu. Chci odejít, když mě přitáhne zpátky.

,,Ty někam jdeš? Chtěli jsme jít na procházku" vede mě ke dveřím.

Začnu trhat rukou, nikam s ním nepůjdu a mluvit s ním taky nebudu.

,,Ty nechceš jít ven?" zeptá se mě udiveně. Zakroutím hlavou. Juri zatne zuby a usměje se.

,,Když nechceš ven půjdeme do postýlky a rozhodně tě nepustím dřív jak ráno. Takže nás nerušte!" otočí se na zkoprnělé obyvatelstvo a odtáhne mě do pokoje.

,On to myslí vážně´ zděsím se, když se začne svlékat. Zděšeně zavřu oči a pokusím se vstát a utéct.

,,Kampak bys šel?" chytne mě za pás a spadne se mnou na postel. Během minuty mám pryč košili.

Skloní se ke mně a začne mě líbat. Mírným tlakem mě donutí otevřít ústa. Pak přestane. Opře se o loket a dívá se na mě.

,,Ty mě jen tak neodpustíš, že?" zeptá se smutně.

Hodím po něm pohledem a odstrčím ho.

Musím se osprchovat jsem od honění Blacka dost zpocený a utahaný. Zajdu do koupelny s tichým přáním, ať odejde.

Asi to nepochopil, protože jen co pustím vodu, obejme mě kolem pasu a přitáhne k sobě.

,,Vím, že jsem ti to měl říct hned. Omlouvám se" zašeptá mi do ucha.

,,To sis měl rozmyslet dřív" zavrčím.

,,No tak, koloušku." Přejede mi jazykem po krku.

,,To si m…" začnu nadávat než mi Juri zamkne ústa polibkem.

Odstrčím ho a vrazím mu facku.

,,Vypadni" řeknu tak ledovým hlasem, že poslechne.

Po jeho odchodu se čelem opřu o kachličky. Proč ho k čertu musím milovat a proč mi lhal? Víří mi v hlavě. S těmito neveselými myšlenkami se vyhnu večeři a usnu.

Ráno vstanu unavenější než večer a vydám se do školy. U školy se ke mně připojí Juri a vezme mě za ruku. Nereaguji na ni.

,,Saburo, klidně se nafukuj nebo si mě fackuj, ale mluv se mnou" požádá mě Juri.

,,Hmm" odtuším.

S povzdechem mě vezme kolem pasu a políbí do vlasů.

U skříňky se přezujeme a Juri se natáhne ještě do mojí skříňky a něco si vezme.

Ve třídě si sednu a skoro se zhroutím na lavici. Chce se mi spát.

,,Miláčku, jsi unavený?" zeptá se Juri.

,,Hmm" odpovím.

,,Nechceš něco k pití?" zeptá se znovu.

,,Hmm"vyrazím ze sebe.

S povzdechem se zvedne a jde k automatu. Otočím hlavu a sleduji ho. Ve dveřích se setká s Yukinou. Ta se hned na něho přilepí a já mám před očima rudo. Vystřelím z lavice a setrvačností ji jednu vlepím až vrazí do stěny na chodbě.

,,Laskavě se mému manželovy vyhýbej obloukem, příště nebudu tak jemný." Osopím se na ni.

Zůstane na mě šokovaně zírat.

,,Pane Korado, takhle se chováme k dámě?"uslyším šokovaný hlas.

,,Pane učiteli, k dámě ne, ale tu dámu nevidím" ujistím učitele a koupím si kávu, která mě trochu zvedne na nohy.

Vrátím se na místo a začnu se koukat z okna.

,,Miláčku, děkuji, že jsi ubránil mou čest" broukne mi Juri do ucha.

,,Hmm" odvětím.

,,Saburo, umíš něco jiného než Hmm?" zeptá se naštvaně Juri.

,,Hmm" odpovím.

Zdrceně si zajede prsty to vlasů.

,,Hmm?" zeptám se tázavě.

Frustrovaně se na mě koukne a zastená.

,,Juri, je pravda, že vy dva jste manželé. Kluci vykládali." Přiřítí se k naší lavici Guy.

,,Jo, je jenže se o tom zapomněl zmínit mě" utrousím na půl pusy.

Juri se na mě podívá a naštvaně si přeměří Guye. Ten začne couvat.

,,Prosím tě zůstaň tu, on tě neukousne a vyřiď mu, že si za to může sám" požádám ho.

,,Juri …" nadechne se spolužák.

,,Já jsem slyšel!" osopí se na Guye.

,,Miláčku, máš na výběr. Buď se mnou začneš mluvit nebo tě dotáhnu dom a týden tě nepustím z postele" obrátí se na mě naštvaně Juri.

,,Hmm?" zeptám se.

,,Víš co jsem ti říkal?" nakloní se blízko nade mě.

,,Hmm" přitáhnu si ho a začnu líbat. Potom si sbalím věci, vyklouznu z lavice a vyčkávavě se na něho podívám.

Juri v šoku otevře pusu a nevydá ani hlásku. Guy, který scénu sleduje, se začne chechtat.

,,Juri, nezávidím ti. Když se rozhodne nepohne s ním ani ledová kaskáda nebo stádo slonů. Být tebou, tak co nejdřív přijdu na to, jak si ho usmířit nebo tě dovede k šílenství." Poplácá ho soucitně Guy po rameni a se smíchem si jde sednout.

,,Miláčku, dnes je kendo. Táta říkal, že dnes bude za minulou středu" ozve se Juri.

,,Hmm" řeknu potěšeně a zamířím k šatnám.

Juri mě následuje jako zmoklá slepice. Už mu to věčné hmm leze krkem. Jde to vidět.

,,Lásko, umíš něco jiného než hmm?" zeptá se mě po tisící Juri.

,,Hmm" odpovím.

,,Fajn jak chceš vyzívám tě na souboj a když vyhraji přestaneš říkat hmm a týden budeš můj sexualní otrok." Zašeptá mi do ucha.

Blýskne mi v očích. Další sázka zní zajímavě a má ještě zajímavější odměnu. Chvíli si dokonce hraji s myšlenkou, že prohraji.

,,Hmm" odpovím s úsměvem.

Juri třískne učebnicemi o zem a zajede si prsty do vlasů, pak dokonce zavije. Vyvalím nad tou zvukovou kulisou hlavou a zvednu mu učebnice.

,,Miláčku, mě s toho tvého hmm brní uši!" stěžuje si.

,,Hmm" zacukají mi koutky úst.

Zdrceně se na mě podívá a vezme si učebnice.

,,Děkuji" dá mi pusu.

,,Hmm" zabručím. Věnuje mi další frustrující pohled.

,,Ale copak? Potíže v ráji?" ozve se za námi výsměšný hlas Yukiny.

Naštvaně se otočím. Ta ženská mě jednou přivede do hrobu.

,,Lepší potíže v ráji než jedovatá zmije o kterou zakopnu jen co vystrčím nos z baráku. A to se ještě musím omluvit té zmiji, že jsem ji urazil" odseknu zhnuseně.

,,Pane Karado, vyprošuji si abyste dámě nadával! Okamžitě se omluvte!" ozve se rozzlobený hlas učitele. Naštvaně se otočím.

,,Pane učiteli, nejsem pan Karado, ale Hokido. Pak nevidím tu žádnou dámu, ale takovou mrchu, že je pro ni každá nadávka moc nóbl. To se ještě té mrše musím omluvit a přísahám, že jestli se mě nebo Jurimu nevyhne kilometrovým obloukem, budete ji hledat mikroskopem" odseknu učiteli, vezmu Juriho za ruku a odtáhnu ho, nechávajíc tam stát všechny s otevřenou pusou.

,,Teda, miláčku, já do teď netušil co v tobě dříme!" složí mi poklonu se smíchem Juri.

,,Hmm" odpovím.

,,Tohle už musí přestat" zahromuje Juri.

,,Hmm" zahučím.

Mezitím dojdeme do šatny a začneme se převlékat. No jistě nebyl by to Juri a nevyužil prázdné šatny.

Když jsem jen ve spodním prádle, chytne mě a povalí na lavičku. Zrovna rukou zajíždí za něj, když se rozlétnou dveře a vzápětí se zabouchnou.

,,Krucinál Juri, okamžitě přestaň a běž si dát ledovou sprchu. Začínám obdivovat Saburu, že to s tebou může vydržet. Jste ve škole sakra" ozve se jeho otec naštvaně.

Juri vyděšeně vytřeští oči a pustí mě.

,,Tati, to neučily, že než vejdeš, máš zaklepat! Je to jeho vina pořád mě svádí!" začne se obhajovat Juri.

,,To ti tak věřím. Pokud jsem viděl správně ten, kdo byl přišpendlený, byl Sabura. A navíc tebe znám až moc dobře, abych věděl čeho jsi schopný. A teď se mazej osprchovat ledovou vodou a než se oblečete tu počkám. Mimo školu si dělejte, co chcete, ale ne tady." Sjede ho otec.

,,Jestli chytnu zápal plic, bude to tvoje vina" obviní otce Juri a jde se osprchovat.

Mám co dělat, abych nevybuchnul v smích a raději se rychle obléknu. Jeho otec na mě pobaveně mrkne.

,,Můžeš mi říct jak to s ním můžeš vydržet?" zeptá se ze zájmem, když přijde Juri.

,,S vypětím všech svých sil" ujistím tchána. Tomu zacukají koutka.

,,Miláčku to od tebe nebylo pěkné" zamračí se na mě Juri.

,,Hmm" políbím ho a vyběhnu z šatny. Až na chodbě slyším jeho povzdech.

,,Sportovní klání Juri versus Saburo" ohlásí Juriho otec.

Na začátku hodiny v tělocvičně.

,,Pravidla znáte. Takže hodně štěstí a boj" zavelí pobaveně mistr.

Pustíme se do sebe, nechám ho udělat dva body a pak získám dva já.

,,Na značky! Takže" spustí mistr, když se na ně postavíme. "teď je to nerozhodně. Kdo získá bod vyhrává. Stačí náznak faulu a vyhrává ten druhý" varuje Juriho a odstartuje zápas.

Teď si dávám záležet. Přece nemůže tak lehce vyhrát. Dvakrát mě málem dostane, ale včas mu uhnu nebo odrazím ránu.

Už teď vidím jak se zoufale snaží vyhrát. To moje hmm ho asi dost deprimuje. Snažím se soustředit a vydat ze sebe maximum.

,Tak to bylo na poslední chvíli´pomyslím si když odrazím boční kombinovaný útok.

Pak přejdu do útoku. Dva útoky odrazí na poslední chvíli, ale ten poslední neuvidí včas a já získám rozhodující bod.

Sundá si helmu a smutně se na mě podívá. Pak si ji sundám já a přejdu k němu. Před celím kroužkem mu dám pořádnou pusu.

,,Hmm" řeknu vítězně a odkráčím na své místo za okamžik si ke mně sedne zdrcený Juri.

Jeho otec se na mě spiklenecky usměje a nahlásí další zápas.

,,Začínám litovat, že jsem ten zápas, kdy jsi prohrál neviděl" nakloní se ke mně Guy.

,,Máš čeho" ujistím ho vesele.

Mrknu na mistra. Juriho otci se podezřele třesou ramena smíchy.