18+

Jdu za ním. Vlastně nemám na výběr. Rozhodně jim nemíním udělat tu radost, aby přišli do třídy a vyvedli mě.

Po chvilce si všimnu i Juriho přítomnosti. Podívám se na něho a vidím, že z jeho zelených očí srší vztek.

,,Juri běž do třídy. Určitě se to brzy vysvětlí. Nejsi tu nic platný" snažím se mu rozmluvit přítomnost u ředitele.

Odpoví mi nesmlouvavý, zelený pohled a ruka kolem mého pasu.

Povzdechnu si, tohle nevypadá dobře.

,,Juri jenom to zhoršíš. Měj rozum" přemlouvám ho.

,,Nikdo tě nebude obviňovat s takového svinstva. Udělám v tom pořádek." Procedí skrz zuby.

Zavrtím hlavou. Tak se nikam nedostaneme.

,,Já si to vyřídím sám. Nikdo mi nebude stát za zadkem a držet mě za ručičku. Ani ty, i když jsi můj snoubenec. Je to můj problém" zaječím na něho přes celou chodbu.

,,To je hustý Saburo. Já myslel, že spolu chodíte, ale že je to tak vážné. Ty tajnůstkáři. Jupí.

Ty sis uměl vybrat chlape, fandím ti" praští Guy Juriho se smíchem do ramene a zmizí ve třídě. Až teď si všimnu pozornosti, kterou jsem vyvolal a zrudnu.

,,To se mi snad jenom zdá. Ještě tohle" zasténám.

,,Pojďme nebo přijdeme pozdě" chytne mě Juri za ruku.

Zkoumavě se na něho podívám. Zdá se mi to nebo se touhle scénkou bavil? Vytrhnu mu ruku ze sevření a rázně vykročím za učitelem.

Zavede nás do ředitelny, kde už čekají policisté, matka, Yukina Sabano(jaké překvapení )a její rodiče. Její otec ke mně přistoupí a vrazí mi facku..

,,Ty hnusáku, jak jsi to mojí holčičce mohl udělat?" zařve mi do obličeje.

Neodpovím a sednu si na poslední židli, která stoji co nejdál ad Yukiny. S nenávistí si pomyslím, jak se mi někdy mohla líbit. Podívám se na ni. V očích ji hraje tiché vítězství.

,To se teprve uvidí kdo s koho´ pomyslím si zlomyslně.

,,Můžete mi říct, proč je tu tahle sešlost?" zeptám se jednoho z policistů.

,,Vy to nevíte?" podiví se.

,,Tady slečna Sabano vás obvinila ze znásilnění." Vysvětlí.

Jmenovaná ze sebe vydá srdcervoucí vzlyk.

,,Aha" utrousím suše ,,a kdy se ta věc měla odehrát? Před tím nebo po tom co jsem začal chodit s Jurim Hokaidem?" zeptám se zvědavě.

V místnosti se ozve několikanásobné zalapání po vzduchu. A oba policisté zpozorní.

,,Prosím?" zamrká druhý překvapeně " vy jste gay?"

,,Ne, ale on si to myslí. Jsme zasnoubeni. Vůbec si to nenechal vymluvit." Odpovím a přímo se zlomyslným potěšením sleduji, jak Yukině mizí barva z obličeje a dostává modrý nádech.

Mezi dalším zalapáním ze strany jejich rodičů uslyším i tichý smích matky.

V ten moment se rozlétnou dveře a dovnitř vpadne udýchaný muž v obleku.

,,Promiňte mi prosím zpoždění. Jsem právník a zastupuji rodinu Karaido. Jmenuji se Gino Murito. Můžete my prosím říct, co se zde zatím odehrálo?" vysype se sebe spěšně.

Ve dveřích uvidím i Juriho a snažím se mu dát najevo, že je vše v pořádku. Po chvíli se zavřou dveře a zatímco policista seznamuje svého právníka s tím, co se tu odehrálo, sleduji Yukinu. Nějak se mi zdá nervózní.

,,Můžeme pokračovat, prosím?" ozve se netrpělivě ředitel, jakmile policista přestane s vysvětlováním.

,,Jistě" svolím.

,,Tak, celý incident se stal minulí týden v noci ze čtvrtka na pátek" čte policista poznámky.

Mě nebezpečně začnou cukat koutka.

,,A to v severní části parku Argoba" pokračuje v čtení dál.

To už se vážně neudržím a vyprsknu smíchy. A nejsem jediný. Matka se ke mně přidá a uslyším i dušený smích od dveří. Juri, který využil chvilky, kdy přišel právník a proklouznul dveřmi, dusí smích do rukávu.

,,Tak to se vážně povedlo" utírám si slzy smíchu.

,,Tady není nic k smíchu!" vypění ředitel.

,,Můžete mě říct, copak je tu k smíchu, rád bych se pobavil" zeptá se trochu rozladěně policista.

,,No celkem by mě zajímalo, jak jsem se dostal do severní části parku, který je od nás přes celé město, znásilnil tady slečnu Sabano a přitom ležel doma v posteli s horečkou?" zeptám se ho a znovu se uchichtnu.

,,Vy jste byl doma v posteli s horečkou?"zeptá se ohromeně policista.

,,Ano. Měl nervovou horečku. Přes 40° . Tady máte jeho lékařskou dokumentaci. Proto jsem se zdržel, je ověřená jiným právníkem." Podává dotyčný dokument policistům právník.

Ti si ji vezmou a jeden vytáhne mobil. Zřejmě ověřuje pravost obou dokumentů. Po chvíli zavěsí a kývnutím dá najevo souhlas.

,,Z čeho jste tu horečku měl?" zeptá se jeden .

,,Z nervového šoku." Odpovím klidně. Z čeho jiného asi můžu mít nervovou horečku, že.

,,A můžete mi říct, kdo se o vás staral?" zeptá se druhý.

,,Já." Ozve se Juri ode dveří. ,,Byl jsem tam celou noc. Bratr mi přivezl věci. Jestli chcete, tak mu mohu zavolat." Potvrdí alibi.

,,Nemusíte. To je v pořádku." Odvětí policista.

,,Takže slečno Sabano, kdyže došlo k tomu znásilnění?" zeptá se skoro přátelsky policista.

Nádherně vidím, jak jí z horního rtu a z čela vyrážejí malé kapky potu.

,,28. května"vyhrkne zoufale.

,,Ale no tak. Vždyť to je až za tři dny, můžeš mi říct, jak jsem to měl spáchat, když ten den ještě nenastal?" zeptám se notně pobaveně.

,,A ještě, proč jsi s tím nešla hned na policii?" neodpustím si šťouchnutí.

Policisté mají co dělat, aby se nezačali smát.

,,Ty parchante, všechno je to tvoje vina. Kdybys tu nebyl, byl by Juri můj" zaječí mi do tváře a vrazí mi takovou facku, že mi brýle spadnou z nosu a při dopadu na zem se rozbijí.

,,To by stačilo!" zařve rozzuřeně Juri, jedním skokem se dostane ke mně a chytí Yukině ruku, než stačí znovu dopadnout. Zvednu k ní oči a podívám se do jejich. Zůstane okouzleně zírat.

,,Saburo moc se omlouvám. Trochu jsem to přehnala. Nechtěl bys se mnou chodit?" zamrká na mě řasami.

,Zatraceně, já zapomněl, že ty moje fialkové oči okouzlí naprosto každého´zaviji v duchu.

,,Cože?!!" zaječí nepříčetně Juri.

,,Neboj Juri s ní bych už nechodil, ani kdyby byla poslední ženská na planetě a lidstvo bylo před vymřením." Usměji se na ni ledově.

V tu ránu mi přistane další facka z druhé strany. Tu Juri nestačí vykrýt.

,,Pane Karado prosím vás, běžte na hodinu. My si to tady se slečnou Sabano vyřídíme sami." Vyzve nás ředitel. Podle jeho výrazu to nebude příjemné vyřizování. Alespoň v to doufám.

Yukina se vytrhne Jurimu a vrhne se ke mně. Juri ji na poslední chvíli zachytí a hodí ji otci do náruče.

,,Pane Sabano na vaši dceru by jste měl mít zbrojní pas. Měla by mít, povinně a v horším případě, náhubek a očkovaní proti vzteklině. V tom lepším, by měla být v psychiatrické léčebně s hodně odolným personálem. A vy by jste se za ni měl stydět." Pronese s milým úsměvem Juri.

Pak přejde ke mně a popadne mě do náruče.

,,Juri, okamžitě mě pusť na zem! Chodit umím už od jednoho roku ty inteligente!" zařvu na Juriho.

,,Ty jsi talentované dítě" podiví se Juri ,, a nepustím, všude je plno střepů a navíc bez brýlí nevidíš. Tak toho nech miláčku" zavrčí mi tiše do ucha.

,,Říkám ti, abys mě pustil!" zavrčím.

,,Jistě, ale nejdřív musíme pro nové brýle. Ředitel nás určitě rád omluví, že?"otočí se ve dveřích na něho.Ten mlčky kývne a zavře za námi dveře.

,,Náhradní mám ve skříňce" informuji ho.

,,Dobře" zamíří ke skříňkám, samozřejmě tou nejdelší cestou.

,,Můžeš mi říct, proč to celé obcházíme?" dožaduji se vysvětlení.

Spiklenecky na mě mrkne a vrazí do nějakých dveří. Jediné čeho si stačím všimnout je cedule ´Mimo provoz´. To snad ne.

,,Hej.." víc říct nestačím, protože mě pustí. Přitiskne ke zdi a začne líbat. Zároveň mi začne vytahovat košili z kalhot. Začnu ho odstrkovat, ale kdybych tlačil do betonové zdi, vyjde to nastejno. Když košili vytáhne, začne ji horečnatě rozepínat a každé nově odhalené místečko pokryje polibky.

,,Juri přestaň" snažím se ho přivézt k rozumu.

Místo odpovědi, přejde k mé bradavce a začne ji ochutnávat. Přitom se mu nějak podaří mi sundat košili. Pak se začne věnovat mé druhé bradavce. To už z mých rtů vyjde hlasité zasténání. Rychle mi přitiskne svá ústa na má.

,,Pšš! Tiše nebo nás objeví" zašeptá mi do úst.

,,Juri přestaň"napomenu ho podruhé a opřu se o jeho nahé tělo. Počkat nahé!? Podívám se na něj a skutečně je bez košile. Vůbec nevím, kdy to stihnul, ale to už slyším jak mi rozepíná poklopec a sundává kalhoty. Cítím, jak mě bere do úst a začíná mě pomalu sát a olizovat. Když už cítím, že už musím vystříknout, přestane a jazykem mi cestuje přes bříško k bradavkám a k ústům. V momentě, kdy se přisaje na rty, roztáhne mi kolenem nohy a vlhkým prstem vniká do dírky. Instinktivně sevřu půlky a napnu se.

,,Pšš miláčku, uvolni se, jinak tě to bude bolet." Zašeptá mi do úst.

Poslechnu ho a snažím se uvolnit. Po chvíli ucítím, jak ze mě vytahuje prst a vzápětí vniká dvěma a začíná s nimi pohybovat. Pochopím, že se mě snaží připravit a stáhnu se. Nechci to. Juri to hned pochopí a přestane pohybovat prsty a jen mě líbá. Ale nehodlá se vzdát. Po chvilce se uvolním a Juri mě otočí směrem ke zdi, o kterou se opřu rukama. Přehodí mě vlasy přes rameno a začne mi drobnými polibky zasypávat krk a pokračuje po páteři dolů, až ucítím jak mi jazykem obkrouží dírku. Rozkoší se prohnu. Vrátí se k mým ústům a zatím, co mě líbá cítím jak do mě začíná pronikat. Postupuje pomalu, dokud neucítím, že je ve mně celí. Pak přestane, abych si zvykl. Mezitím mě hladí po těle a líbá. Zkusmo se pohne a mě unikne vzrušený sten. Když ho uslyší, začne pomalu přirážet. Rukou mi chytne penis a pohybuje s ním v rytmu přírazů. Postupně zrychluje, dokud současně nevyvrcholíme. Můj výkřik pohltí jeho rty.

,,Bylo to skvělé miláčku." Naposledy mě políbí a vyklouzne ze mě. Po noze mi začne téct jeho sperma a vzápětí ucítím jak mě utírá.

,,V pořádku, už se můžeš obléct" políbí mě na rty a začne likvidovat stopy našeho milování. Mezitím co se oblékám Juri dokončí úklid a také se oblékne. Pak mě chytne za ruku a vede ke dveřím. Opatrně je otevře a rozhlédne se jestli tam nikdo není. Rychle dojdeme do šaten.

,,Jaký máš kód?" Zeptá se mě.

Řeknu mu ho a sleduji jak rychle volí kombinaci a otevírá skříňku. Z ní vezme brýle a nasadí mě je na nos. Pak mě podá tašku. Pak si stoupne ke mně, ruku položí na bok a začne mě líbat.

,,Bolí to moc?" zeptá se mě po chvíli a rukou sjede k zadečku. Přikývnu.

Juri otevře svou skříňku a něco si strčí do kapsy.

,,Tak tady jste:" ozve se hlas mámy a už stojí před námi.

,,No to snad ne?" vyjekne, když ji dojde, co jsme zřejmě dělaly.

,,Mami nech toho" poprosím ji tiše. Povzdechne si , ale nechá to být.

"Ta Sabuno z toho vyvázne lehce. Dostane pokutu a ředitelskou důtku. Jinak nic. Postarám se o to, aby se nedostala na žádnou školu v okruhu tisíce kilometru. To ji neprojde. A ty se postarej o Saburu" otočí se naštvaně na Juriho.

,,Nebojte dám" podívá se ji pevně do očí.

,,To doufám a tu svoji bujnost laskavě držte na uzdě." Odsekne a odejde.

Zacukají mi koutka.

,,Proč musíš mít tak bystrou matku, miláčku" povzdechne si Juri a dotáhne mě na nejbližší záchod.

,,Juri to snad….." začnu protestovat, než mě umlčí polibkem.

,,Neboj, jen ti na to něco dám, aby tě to nebolelo" ujistí mě a rozepne poklopec. Z kapsy vytáhne krabičku s mastí a trochu nabere na prst.

,,Opři se o mě" pobídne mě a už cítím, jak mi něco maže kolem dírky. Zabere skoro hned.

,,Dobré?" zeptá se mě. Přikývnu a začnu se upravovat. Juri mezitím vezme tašky a jdeme do třídy.

Vejdeme tam pět minut před zvoněním.

,,Copak? Panu Karadovi se opět udělalo špatně?" zeptá se jedovatě učitel.

,,Saburovy je špatně jen s určitých lidí" odsekne Juri a vražedným pohledem střelí do míst, kde sedí Yukina. Musím s ním souhlasit.

Jdem do lavice a Juri šlápne na nohu holce , která ji vystrčila, aby mě znovu mohla podkopnout nohy.

,,Auu" vyjekne bolestivě.

,,Promiň, chtěl jsem."otočí se na ni. Zároveň vezme sešit, který mu podává Guy, aby jsme si mohli dopsat látku.

V lavici se hned pustíme do opisování.

Do konce vyučování se, až na obvyklou Juriho ruku na mé noze a pár útoků od holek, které snadno odrazíme, nic neděje.

,,Máš tu věci na kendo?" zeptá se mě Juri u skříněk kde si dáváme věci na učení.. Přikývnu.

,,Počkej, ale dnes je úterý, dnes kendo nemáme" uvědomím si.

,,Soukromá lekce, miláčku" přitiskne mě na vedlejší skříňku a začne mě líbat.

,,Ehmm. Ne že bych vám to nepřál, ale chtěl bych se dostat do své skříňky." Ozve se rozpačitý hlas Guye.

Juri se s povzdechem odpoutá od mích úst.

,,Víš, že jsi občas otravný" otočí se na Guye. Ten se jen zakření.

,,Okamžitě Sabura pusť, Juri" ozve se ječivý hlas Sabano.

,,To mě chceš také obvinit ze snásilnění? Jak otřelé. Musím tě ujistit, že se mnou se miluje dobrovolně a nezapomeň si vyzvednout vakcínu proti vzteklině. Včera bylo pozdě." Utře ji Juri.

Sabano zrudne a snaží se co nejrychleji zmizet.

Když mě Juri konečně pustí, vezmu tašku s věcmi na Kendo a přehodím si ji přes rameno. Školní vezmu do ruky a zamířím k východu, kde se přezuji. Chci odejit, když mě kolem pasu chytne Juriho ruka.Ohlédnu se. Juri se dívá směrem k ředitelně. Sleduji jeho pohled a uvidím rodiče Sabano, jak mě nenávistně sledují. Přitisknu se k Jurimu a hlavou mi bleskne nápad.

,,Juri" zašeptám. Když ke mně obrátí hlavu, začnu ho líbat. Nebrání se , spíš se ke mně přidá. Okamžik přeruší nevěřícný dívčí výkřik. Omámeně se odtrhnu od jeho úst a podívám se mu přes rameno. Stojí tam Sabano a nevěřícně mi zírá někam k boku. Podívám se a uvidím Juriho ruku pod svou košilí, kterou mi vytáhl z kalhot. Vůbec nevím jak a kdy se to stalo.

,,Juri" řeknu přísně.

S povzdechem vytáhne ruku a začne mě upravovat.

,,Ta potvora taky musí všechno zkazit" zavrčí tak, aby to slyšela. Obuje se, vezme mě za ruku a vyvede ven.

,,Co to bylo za rozruch?" zeptá se Saito, který se opírá o zaparkovanou motorku a rukou objímá Naoa kolem pasu.

,,Pak ti to řeknu" odpoví Juri a nenávistně mrkne směrem, kterým odchází rodinka Sabuno.

,,Půjdeme?" Zeptá se Juri.

Saito si přehodí přes rameno sportovní tašku a s rukou kolem Naova pasu se vydá směrem k budově tělocvičny.

,,Okamžitě mě pusť ty uchyláku." Zaječí Naoe.

,,Taky tě Saburo časuje takovými lichotkami?" zeptá se s klidem Saito Juriho. Ten přikývne a Naoe obrátí oči v sloup.

Mezi tím dorazíme do šatny, kde se převlékneme. Tedy já, Juri a Saito. Naoe je tam jen proto, že ho tam Saito dotáhl a aby mu neutekl, připoutal ho k lavici želískama.

,,Hm, kde bych je mohl sehnat?" zajímá se Juri.

,,Tady" hodí mu jedny Saito i s klíčkem,

,,Dík" blýskne se Jurimu v očích a pouta sková. Jenom doufám, že to nechce použít na mě.

,,Máme ještě chvíli čas tak se najez." Podává mi krabičku s jídlem a hůlky. Pro sebe také jednu vytáhne. Vezmu si ji a pustím se do jídla, už mám hlad.

,,Máš také hlad, miláčku?" uslyším Saita a otočím se na ně. Stojí před Naem a v ruce drží další krabičku s jídlem.

,,Ne" odsekne Nao a v břiše mu zakručí.

,,Aha" podotkne Saito a sedne si mu na klín aby byl obličejem k němu. Vezme do hůlek kus masa a přenese ji k jeho ústům. Naoe odvrátí hlavu. Saito strčí jídlo do pusy a políbí Naa. Když Nao pod tlakem otevře ústa, strčí mu Saito sousto do pusy jazykem.

,,Vyber si buď to půjde tak nebo tak" podotkne Saito a před pusu mu strčí hůlky z rýží. Nao si to se skřípěním zubů vezme.

,,Hodný chlapec" políbí ho Saito a dá mu pusu. Další krmení probíhá bez problémů.

Zavrtím nad tím hlavou. Upřímně Naa lituji vypadá to, že Saito je větší tyran než Juri.

Jen co dojím, otevřou se dveře a v nich stojí mistr.

,,Tak co můžeme nebo máte jiný program?" podívá se na Saita, který stále sedí Naoemu na klíně.

Ten vyskočí a odemkne Naoemu pouta.

,,Nemáme tati, jen jsem ho krmil."ozve se Saito. Protáhne se kolem mistra a s Naoem vyběhne do hlediště, kde ho přiváže k zábradlí.

,,Hezky tu na mě počkej, Miláčku" políbí ho a se smíchem uhne jeho druhé ruce. Pak si k němu sedne.

,,Vyzívám tě na souboj, miláčku" zašveholí mi do ucha Juri.

,,Když prohraješ, zrušíš zasnoubení?" zeptám se útočně.

,,Ne, ale v postýlce můžeš být jednou nahoře. Co ty na to?" zamrká na mě Juri.

,,Co můžu chtít od takového sexuálního devianta?" obrátím oči v sloup a jdu si stoupnout na svou čáru. Dnes se pořádně soustředím a tak, i přes veškerou snahu Juriho, ho porážím za necelé čtyři minuty.

Z hlediště se ozve obdivný hvizd.

,,Když jsem to slyše, tak jsem nevěřil, ale jak vidím měl pravdu. Teď jsem na řadě já." Ozve se Saito a jde si stoupnout na značku.

,,Jestli vyhraješ, tak máš u mě pět kilo jahod a vášnivou noc" zašeptá mi Juri do ucha.

,,Nemám zájem" odseknu a postavím se na svou.

,,Stejně ji máš u mě" mrkne Juri a jde si sednout do hlediště.

Saita nakonec porazím, ale trvá mi to déle jak hodinu a půl. Vyčerpaně si sundám helmu.

,,Jestli začneš zápasit, tak v ten moment jdu dobrovolně do důchodu" Zasměje se Saito a podá mi ruku. Potřesu mu ji. Jeho větu považuji za poklonu. Nikdo ho neporazil tři roky.

,,Miláčku, tys to dokázal. Já tě miluji" skočí mi Juri kolem krku.

,,Jen mi řekni, kdy tu vášnivou noc budeš mít" zamrká na mě.

,,Až naprší a uschne a vořechy se naučí kankán" odseknu.

Saito vyprskne smíchy.

,,Miláčku necuchej mi ego" dotčeně zamrká.

,,Pochybuji, že nějaký máš a to sexuální se zřejmě pocuchat nedá" odseknu.

,,Tak jsi narazil synku" podotkne mistr.

,,Jo to máš pravdu tati" usměje se Saito.

,,Co?" uvědomím si opožděně, jak mistr nazval Saita.

,,Je to náš otec miláčku. Jeho jméno je Toki Hokaido" usměje se Juri

,Tak to ledacos vysvětluje´ pomyslím si zatímco se snažím vzpamatovat.

,,Juri , pak zamkni." Hodí mu mistr klíče.

,,Jasně tati." Chytí je a dá do kapsy. Já na nic nečekám a vydám se pod sprchu. Dva šoky za den jsou víc než dost.

Zrovna ze sebe smívám pěnu, když mě obejmou Juriho ruce a vytáhnou mě z pod sprchy. Na kluzkém povrchu mi podjedou nohy. Pevně mě chytne a položí na zem. Přesune se mezi moje nohy a mezi rty chytne bradavku, kterou začne sát.

,,Jury to ne….." nedopovím, protože se mi přisaje na rty a začne do mě vnikat. Bolestně se prohnu, ale to už je ve mně a po chvilce klidu začne přirážet. Netrvá dlouho a vyvrcholí. Poté ze mě vyklouzne a do úst vezme můj penis. Saje a líže mě tak dlouho dokud se také neudělám.

Nakloní se ke mně.

,,Miláčku, příště bychom to měli dělat v postýlce nemyslíš?" políbí mě a vytáhne na nohy. Hodím po něm vzteklím pohledem. Vlepí mi polibek a vtáhne mě pod sprchu, kde nás umyje.

Zastaví sprchu a rychle mě vytře do sucha.

,,Utíkej se obléct nebo skončíme zase na zemi" pobídne mě na nic nečekám a běžím se obléct. Na další repete nemám náladu.

Juri mě čeká u dveří a zamkne za námi.

Dovede mě k černému autu o které se opírá Saito a líbá Naoa.

,,Neměl motorku?" zeptám se Juriho.

,,Měl, vzal si ji otec, že máme jet autem" odpoví nečekaně Saito a strčí Naoa na přední sedadlo. Já s Jurim si sedneme dozadu.

,,Myslel jsem, že vám to bude trvat déle" poznamená Saito, když vyjedeme ze školy.

Přejdu to mlčením. Zastavíme před našim domem.

,,Miláčku, dnes běž sám. Musím něco zařídit. Uvidíme se ve škole" políbí mě na tvář. Beze slova vystoupím. Naa zadrží Saito, který hned nastartuje a vyrazí.

, No skvělé, mám tam věci. Snad mi je Nao vezme´pomyslím si a otevřu vchodové dveře.

Stoupám po schodech, když se z pracovny vyřítí otec a pěstí mě na ně shodí.

,,Jak si dovoluješ takhle chovat k holce" zaječí a znovu se napřáhne.

Chvilku nechápu o čem mluví a snažím se nabrat vyražený dech. Pak mi dojde, že musel mluvit s otcem Sabano. Byly dlouhodobí přátelé.