"No vidíš, že to jde. A s kterým budeš chodit?" zeptá se máma zvědavě a sedne si naproti mně.

"Ani s jedním," povzdechnu si.

"Jak to?" vyjekne máma.

"Ten co se mi líbil, mě slušně odmítnul a druhého jsem slušně odmítl já," vysvětlím s povzdechem.

"Kdo by si tě dovolil odmítnout?" zeptá se zvědavě Katsu.

Zamračím se, zdá se mi to nebo jsem v jeho hlase zaslechl úlevu?

"Nemyslím si, že by ti do toho něco bylo."odseknu.

"Ale no tak Kene, když se tě bratr slušně zeptal, tak mu snad dokážeš i slušně odpovědět," zamračí se na mě máma.

"Nic mu do toho není,"stojím si za svým.

"Tak mi to neříkej, stejně si to zjistím," nakloní se ke mně brácha tak blízko, že cítím jeho dech.

"Když už jsme u toho zjišťování, kam se poděly moje hodinky?" zeptám se ho naštvaně.

"Dal jsem je do opravny, jak jsi mě žádal," usměje se na mě Katsu.

"O nic takového jsem tě neprosil. A vůbec co sis dovolil hrabat v mém soukromí za mými zády? Nejsi ty trochu drzý?" zaječím na něj.

"Ne ty děláš s normální pomoci hotovou tragédii. A mimochodem vypadá to na technický problém. Normálně řečeno jsou na nic, tak jsem ti koupil nové, stejně máš zítra narozeniny," dá přede mě balíček.

" Já od tebe nic nechci," vyjeknu naštvaně.

"To by už stačilo, Kene. Bratr ti dal dárek, tak slušně poděkuj a vezmi si ho je to slušnost!" zasáhne máma.

"Ale…" snažím se protestovat.

Podívá se na mě takovým pohledem, že radši zmlknu a dárek přijmu. Katsu se usměje, vytáhne hodinky a připne mi je na ruku. Přímo cítím, jak mi palcem přejíždí po dlani.

Vytrhnu mu zhnuseně ruku. Od té doby, co jsem se přiznal, že se mi líbí kluci, se ke mně chová divně. Je vlezlý a leze mi to na nervy.

" To sis mohl odpustit," štěknu na něj.

"Vždyť jsem nic neudělal, tak co stresuješ?" podívá se na mě udiveně.

"Zítra tvoje narozeniny oslavíme spolu. Naši jdou na večírek, který nemůžou odmítnout." Usměje se na mě Katsu.

"Máš smůlu, zítra spím u kámošů, mám to domluvené," setřu ho a v duchu doufám, že skutečně budu spát u nich.

"To ať tě ani nenapadne. To že budeme na večírku, neznamená, že budeš spát jinde než doma. Takže to máš zakázané a zruš to," doporučí mi máma a odejde do kuchyně pro mísu špaget s rajskou.

"Promiňte, není mi dobře, půjdu si lehnout," omluvím se od stolu a vyběhnu nahoru.

Seknu sebou na postel a zavřu oči. Nevím, jak dlouho tam ležím, když ucítím, jak mě někdo svléká. Prudce otevřu oči a setkám se s pohledem bráchy.

Katsu se na mě usměje a dlaní mi přejede po prsech. Dál se ani nedostane, protože dostane takovou facku, že dva kroky poodlétne.

Katsu se chytne za tvář a překvapeně se na mě podívá.

"Máš vteřinu na to, abys vypadnul," doporučím mu ledovým hlasem.

Katsu vypadne a já za ním zamknu dveře. Potom se vydám do koupelny, abych ze sebe jeho doteky smyl.

Potom zalehnu do postele a rožnu. Vezmu do ruky rozečtenou knihu a pustím se do kriminálního případu. Jsem skoro v půlce a vůbec netuším kdo je vrah. Ten autor je fakt skvělí.

Nakonec knihu zhltnu celou, jen abych se dověděl, že to udělal naprosto někdo jiný. Málem sebou švihnu, já tipoval souseda a ona to byla dcera. Kdo by řekl, že ho zabila jen proto, že ji zabránil vzít si bastarda.

No od tohohle autora si koupím i další knihy. Odložím knížku a podívám se na hodiny, které ukazují tři ráno. Rychle zhasnu a ponořím se do snů.

Probuzení doprovází vzteklé zabouchnutí dveří. Proberu se a za chvíli si vzpomenu co je za den. Vyskočím z postele a chci otevřít. Marně cloumám klikou, než si uvědomím, že jsem zamkl a proč. Odemknu a málem se přerazím o obrovskou krabici.

Určitě ji tu nechal táta, říkal, že má pro mě obrovské překvapení.

"Tak už ses probudil?" ozve se od vedlejšího pokoje brácha.

"Tvoji zásluhou určitě ne," odseknu jedovatě. "Naši už odjeli?"

" Jo před chvíli. Byly zklamání, že se k tobě nedostali, ale měls zamčeno," koukne se na mě Katsu.

" A čí je to asi vina?" probodnu ho pohledem a odtáhnu balík zabalený v ozdobném papíře do pokoje.

Tam netrpělivě servu papír a zůstanu vyjeveně koukat na krabici, kde je vyobrazen nejnovější počítač.

" No to je tedy dárek," vydechne ve dveřích Katsu.

Zvednu hlavu, vůbec jsem si ho nevšiml. Pak ji znovu skloním a začnu rozdělávat krabici. Stůl mám, takže mi chybí právě darovaný počítač.

První co udělám je to, že popadnu telefon a vytočím číslo táty, musím ho vytáčet třikrát, než se dovolám. Dosluhuje mi i telefon, ale s tím se nemíním nikomu svěřit.

Nadšeně jim poděkuji, protože hádám, že u telefonu je i máma. Podle potěšeného chichotu, ano. A hned potom se jim omluvím za zničené překvapení. Táta to velkoryse odmávne a s přáním, ať se na počítači vyřádím, zavěsí.

Hned po nich zavolám Drenovi. Kromě toho, že se mě pokoušel sbalit, je skvělý kámoš a suprově rozumí počítačům. U něj si nechávají zpravovat všichni z ulice i ze školy. Zadělal si na tom perfektní živnost.

V momentě, kdy se dozví, že jsem dostal svůj počítač, mi oznámí, že je u nás za deset vteřin a zavěsí. Sice počítač máme, ale společný.

Časový limit dodrží na setinu vteřiny.

"Tak kde ho máš?" hrne se bez pozdravu ke mně do bytu a už ho rozbaluje.

Jakmile ho vyndá z krabice, uznale hvízdne.

" Ty máš lepší počítač než já," vydechne a začne ho zapojovat. Potom si sedne na židli a začne mi ho programovat. Netrvá ani tři hodiny a už na něm hrajeme nejnovější hru v plné rychlosti. Zkoušeli jsme to i u něj, ale tam to bylo zpomalené.

"Tak jo, rozumíš všemu?" zeptá se mě, po devadesáté deváté, Dren.

"Ano Drene, rozumím, kdybych si nevěděl rady, mám tě ve zrychlených volbách." Ujistím ho pobaveně. Můj počítač si za tu chvilku stačil zamilovat.

"Tak fajn měj se," mávne na mě a odjede domů.

"Tak už jste se rozloučily?" zeptá se kousavě brácha.

"Jo a zapomněl jsem mu dát pusu, zaslouží si to," vzpomenu si.

V dalším okamžiku jsem přitisknutý na zeď a brácha mi zajede rukou pod triko. Po chvilce zápasení se mi ho podaří zbavit a vrazit mu pořádnou facku.

"Tohle už nikdy nedělej, nejsem tvá děvka a taky nikdy nebudu," odstrčím ho a vejdu do kuchyně.

Vezmu připravený talíř s jídlem a odnesu si ho do pokoje. Chci zamknout, ale v zámku chybí klíč. Po chvíli hledání to vzdám a sednu si k jídlu. Nechám si vyrobit druhý. Sním večeři a odnesu talíře do kuchyně. Chci si ještě zahrát hru, ale jsem tak unavený, že ho vypnu a hodím sebou na postel.

Vzbudí mě nepříjemný pocit, že se mnou něco děje. Chci se pohnout, ale nejde to. Zato ucítím pohyb v sobě. Uvědomím si vzdechy, který někdo za mnou vydává a pronikavou bolest v zadečku.

Chci vykřiknout, ale z krku mě nic nevyjde. Ucítím napnutí a něco se mi vlévá do zadečku, pak mě ten člověk obrátí a já zděšeně hledím do tváře svého bratra.

"Už ses vzbudil miláčku? Málem jsem měl strach, že jsem tě předávkoval. Neboj se, není to nic škodlivého, nebo návykového jen tě to do rána ochromí a ještě ti zablokuje hlasivky, aby sis je nevykřičel. Všechno ostatní budeš cítit. Mimochodem je teprve devět večer, máme celou noc." Skloní se ke mně Katsu a začne mě líbat.

Znovu se zkouším pohnout, zbytečně. Tělo vůbec nereaguje. Jediné na co se vzmůžu je zavřít oči a vydržet, než se unaví. Cítím se jako loutka, kterou uvázali na šňůrky a pohybují s ní, jak se jim zachce. Znovu ucítím tu bodavou bolest a chci vykřiknout, ale znovu nevydám ani hlásku.

Dole bouchnou dveře od auta a za pár minut se ozvou kroky po chodbě. Pak někdo zacloumá klikou a před pokojem se ozvou hlasy rodičů.

Znovu se pokouším křičet, ale hlasivky, stejně jako tělo mě neposlouchají. Rodiče znovu vezmou za kliku, zrovna v tom okamžiku se ve mně Katsu začne pohybovat. Tomu říkám pevné nervy. Venku se ozvou vzdalující kroky rodičů. Znovu zavřu oči a z nich mě začnou stékat slzy.

"Ale no tak neplakej, nemůžu uvěřit, že se ti to nelíbí. Vždyť jsem tak jemný. Však neboj, za okamžik ti udělám dobře," mumlá si pod nos těsně vedle mého ucha a slíbává mi slzy.

Potom začne přirážet rychleji a o něco později do mě vyvrcholí.

Vyklouzne ze mě a já ucítím jeho rty na mém bříšku. Putují dolů až k mé chloubě. Přejede po ní jazykem a polaská hlavičku penisu. Poté ho vezme do úst a začne mě dráždit. Jazykem přejíždí po délce mého penisu tak dlouho, dokud nejsem naprosto připravený. Pak nade mne klekne a nasedne na mě. Vytřeštím nechápavě oči.

"Co se tak díváš. Tohle jsem chtěl od začátku, ale musel jsem počkat," usměje se na mě a začne na mě vysedat. Vysedá čím dál rychleji, až do něj nakonec vystříknu. Katsu zakloní hlavu a stěží zadrží výkřik.

Zhroutí se na mě.

"Miláčku jak si tě mám vzít? Jsi dokonalý ve všech ohledech," zvedne se ze mě a znovu mě obrátí na břicho.

Zděsím se, že chce pokračovat, ale on přes nás přehodí deku.

"Miláčku jsi dokonalý milenec, ale teď jsem unavený. Pomilujeme se, až si odpočinu,"políbí mě na rameno a usne. Zhnuseně se vnitřně otřepu a přemýšlím, jak mi to mohl udělat. Pohledem zavadím o zámek a klíč v něm. Pochopím, proč se naši nemohli dostat dovnitř.

,Kdybych se tak mohl pohnout´přeji si zdrceně.

Asi po dvou hodinách ucítím na rameni polibek a prudké proniknutí dovnitř. Z očí mě vyhrknou slzy bolesti. Jeho ruka mi bloudí po bříšku a nakonec se zastaví na bradavkách, které začnou mnout.

Začne se rytmicky pohybovat, až do mě vyvrcholí. Vyklouzne ze mě a obrátí mě na záda. Nohy mě do široka roztáhne a jazykem mě začne lízat hlavičku penisu. Nadzvedne mě a znovu do mě vstoupí. Rukama začne přejíždět po tříslech a penisu, který začne zpracovávat do rytmu přírazů. Vyvrcholíme současně. Katsu ze mě vystoupí a začne ze mě slízávat mé vyvrcholení. Nakonec vezme můj penis do úst a začne ho laskat, dokud nevyvrcholím. Všechno co ze mě vyjde, spolyká.

Přemístí se k mým ústům a políbí mě. Mám tak nedobrovolnou šanci ochutnat sám sebe.

"Všechno nejlepší k narozeninám, miláčku," popřeje mi, když se do mě znovu noří. V ten moment se domem rozezní hodiny, které oznamují jen půlnoc.

,To je vážně úchvatné zakončení narozenin. Několika násobné znásilnění vlastním bratrem," pomyslím si jedovatě.

Ve tři se konečně unaví a s přáním dobré noci na mě usne. Chvilku ho pozoruji, než spánek přemůže i mě.

Probudí mě pálení končetin a nezvyklá tíha na mě. Podívám se a spatřím svého bratra, jak na mě leží. V dalším momentě, se mi vybaví vše, co se stalo včera. Vzlyknu a pokusím se ho odkulit. Samozřejmě, že se probudí a usměje se na mě.

"Dobré ráno sluníčko," popřeje mi a dá mi polibek.

V dalším momentě dostane facku a ne příliš šetrně ho odhodím. Prudce vstanu a vzápětí se, pro prudkou bolest v konečníku, poručím k zemi.

"Miláčku opatrně, bude tě bolet zadeček. Nedokázal jsem odhadnout, co tě bude bolet a co ne," natáhne ke mně Katsu ruce.

"Nedotýkej se mě, ty hajzle," zaječím a po čtyřech, jelikož, absolutně nejsem s to se postavit, se vydám do sprchy.

Tam se, se zatnutými zuby postavím a pustím na sebe horkou vodu, abych ze sebe smyl jeho doteky. I když se plnou váhou opírám o zeď, začnu po ní sjíždět naprosto neschopen se něčeho zadržet. Chytnou mě až nějaké paže a znovu mě postaví. Začnu se zuřivě bránit. Není mi to moc platné. Katsu mě sevře a rukou zajede k zadečku. Zaječím sotva se dotkne mé dírky.

"Bolí miláčku? Něco s tím uděláme, ale až za chvilku, teď tě umyjeme a trochu se pomilujeme, jsi jako droga, musím tě mít stále," zašeptá mi do ucha a za chvíli rejdí v mém zadečku neohlížeje se na bolest, kterou mi způsobuje. Abych nekřičel, prostě mi ucpe pusu rukou. Konečně se uvolní a vyjde ze mě. Po tváři mi stékají slzy jak hrachy.

"Ale miláčku, pře bys neplakal. Nemohlo tě to tak bolet. Počkej, umyji tě," začne mě oplachovat a nakonec mě osuší. Vezme mě do náručí a vezme k sobě do pokoje. Položí mě na postel a cosi začne hledat v zásuvkách. Nakonec vytáhne něco hodně podobného gelu. Oči se mi rozšíří hrůzou a začnu vstávat.

"Okamžitě si lehni nebo tě znehybním," varuje mě a přijde ke mně. Tubu odloží na stolek a mě obrátí na břicho, zvedne mě za boky a roztáhne do široka nohy, takže se mu vystavím. Připadám si jak děvka, která nabízí své služby. Do očí mi vhrknou slzy ponížení. Katsu nabere gel a začne mi ho nanášet na zadek, několikrát prstem zajede i dovnitř a pak zavře tubu.

Pak mě položí na postel.

" Miláčku teď počkej, až to začne působit. Mělo by to zabrat za pár minutek," políbí mě na tvář a začne se oblékat. Doslova se přede mnou vystavuje. Očima rejdím všude možně, jen abych se na něj nemusel dívat. Teprve po chvíli si uvědomím, že se dívám na můj pokoj v jeho. Úplně stejné skříňky s úplně stejným rozložením po místnosti.

,Katsu je magor´uvědomím si a začnu vstávat. Jde to o poznání líp.

"Už tě to nebolí? To je dobře," přejde ke mně a obejme mě.

Oženu se loktem. Je mi docela jedno kam ho praštím, hlavní je, že mě pustí. Vyskočím a co můžu, se rozběhnu k sobě do pokoje, kde se obleču. Všimnu si klíče, který Katsu nevytáhl a

hned ho skovám do kapsy. Pak jdu do kuchyně, kde je máma.

"Mami, katsu mě znásilnil," oznámím ji.

"Cože?!" prudce zvedne hlavu od nádobí, které zrovna umývá.

"Katsu mě znásilnil," zopakuji znovu.

"To sis určitě špatně vyložil. On tě miluje, zbožňuje tě už dlouho. Tak jste spolu přece jen začali chodit. Není to sice obvyklé, ale bránit vám nebudeme. Jsme rádi, že sis konečně někoho našel," usměje se na mě máma a poplácá mě po tváři.

"Tak vidíš miláčku, zbytečně jsi měl strach. Přestěhuješ se ty ke mně nebo já k tobě?" obejmou mě bráchovi ruce kolem pasu.

Nevnímám ho, doslova mě převálcovala mámina slova.

"No nechám vás tu v klidu se najíst, jen nedělejte moc velký hluk," potěšeně se usměje a vyběhne z kuchyně.

Katsu mě přirazí na linku a začne mě osahávat.

"Tak co miláčku, budeme potom dělat? Půjdeme na procházku nebo se chceš milovat?" jemně bručí.

Šátrám za sebou, až nahmatám nějaký nůž. Shodou okolností jde o ten velký na maso. Vezmu ho a přitisknu k jeho chloubě.

"A co kdybych tě nejdřív vykastroval?" zeptám se milým hlasem.