Oiova svatba

 

Dva týdny... dokážete si to představit. Dva týdny nic nedělání a prakticky se nemůžu hnout ani ze síně. Když se belhám za Arvelem, který se na mě jen odevzdaně podíval s poznámkou, že má možná toho nejnešikovnějšího jezdce, jaký existuje. Aion z toho měl hotové vánoce. Ovšem jen do doby, kdy ho jeho drak shodil do pásu kopřiv. To jsem se zase smál já. Nakonec jsme se vyblbli a večer šli domů, já rovnou do ozdravovny, kde mi sundali sádru. Konečně! Sada jsem od toho dne neviděl. K rekrutům máme zakázáno jít.

Teď sedím s Ryuu na snídani dole a bavím se, jak se Aion dohaduje s velitelem o misi. Vadí mu, že by mě měl vzít sebou na pytláky.

"To mě vážně tak podceňuje? Není to poprvé, co budu mít co dočinění s pytláky," zavrčím tiše k bráchovi, který hádku také pozoruje. Bohatě si užívá praxi ve světech, málokdy ho vidím. Škola mu začíná asi za tři měsíce.

"Spíš mi to připadá, jako by nechtěl, aby ses do toho moc nezapojoval. Má o tebe opravdu strach," míní Ryuu.

"On nechce, abych byl strážcem," zašeptám potichu.

"Ani se nedivým, máš za tu chvilku tolik zranění, že by to vydalo na černé tablo," ušklíbne se Ryuu. "Jo Aiovi skvěle konkuruji," zavrčím a Ryuu se dá do smíchu.

"Ry, dnes s námi nejdeš," oznámí mu Rise.

"Takže jsme sirotci oba dva, nebo spíš slamění vdovci," zasměje se Ryuu, nebere to jako nějakou tragedii. Aion se konečně odpoutá od velitele a se spokojeným výrazem k nám zamíří. Zamračím se na něho.

"Proč jsem nemohl jít s vámi?" zavrčím na manžela.

"Jde o rozsáhlou skupinu, vyžívají se v tom, že z cizích planet zajímají lidi jako otroky. Budeme mít plné ruce práce a rozhodně nebudeme mít čas na vás dávat pozor. Nejdou ani nováčci, prostě na ně nemáme čas a nebudeme se starat co s nimi je, ty jsi navíc po zranění nohy," vysvětlí Aion.

"Dobře, budete chtít průvodce?" zeptám se ho, co nejklidněji. Riskovat, že bych padl do otroctví, se mi vážně nechce.

"Počkejte, nováčci? Ti se budou teprve učit ne?" ozve se Ryuu.

"Jasně že jo, my říkáme nováčci každému, kdo je ve službě mladší než my a nemá znalosti o tom, jak to chodí," zasměje se Rise. No to je pěkné!

" Průvodce budeme potřebovat," kývne Aion a trochu zašilhá po Krakenovi. Určitě by ho potřeboval. V ten moment do sálu vběhne Půlnoc s Rikem. Půlnoc mi donese lístek. Otevřu ho a v dalším okamžiku na něj vytřeštím oči.

"Ryuu, asi vím, co budeme dělat," zasměji se a podám lístek bratrovi, ten ho vezme a začne se smát.

"Já mu to říkal," baví se vesele. Podívám se na Aiona a vyprsknu smíchy, takový nechápající pohled je skvělý!

"O co jde?" zeptá se Rise objektivně.

"Oi se bude ženit, máme mu jít za svědky, prý ať počítáme se dvěma dny," vysvětli Ryuu.

"Super. Teď, co na sebe," zamyslím se.

"To je snad jedno ne," zavrčí Aion.

"Zlatíčko, jdeme na svatbu, to znamená, že nemůžeme jít jako burani nebo otrhánci," zazubím se na Aiona, který konečně se zabručením souhlasí.

"Proč si nevezmete něco s sebou a tam se převléknete? Ten svět ještě pořád není bezpečný," zeptá se Rise.

"Jelikož jak Oie znám, tak nám napsal na poslední chvíli, kdy už tomu není vyhnutí. Lene, jdeme, musíme si pohnout. Jo a neber na sebe černé, bílé a modré věci ty jsou vyhrazeny pro příbuzné a pro Oie a... jeho snoubence. Docela bych rád věděl, jak se jmenuje," zamyslí se Ryuu.

"No tak se ho zeptáme a teď pojď," třísknu Ryuu do zad a vyhnu se Aiovi, který zamíří k mému muži. Jasně chápu, že u něho má aktivitu, ale stejně... Přestanu na to myslet a rozběhnu se domů, kde otevřu svou polovinu skříně. Ono se řekne, vyhni se černé, bílé a modré, zvlášť když víc jak polovina mého šatníku se skládá pouze z černých věcí! Nejspíš se budu muset zeptat Aie, abych zjistil, kde si můžu doplnit šatník. Nakonec kdesi vyhrabu krémové kalhoty a teď co k nim.

Ozve se zaklepání a vejde Ryuu.

"Už jsi?" nakoukne ke mně. Sám je oblečený do bílých plátěných kalhot, a jemně zeleného trika bez rukávů.

"S tou bílou jsem si dělal srandu," zacukají mu koutka, kdy si opřu ruce v bok. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Přece se nebudu rozčilovat kvůli prkotině? Popadnu bílé triko s krémovým síťováním a obleču se.

"Jo můžeme," kývnu a sejdu s Ryuu dolů.

"Tu máte dárek, pro Oie," ukáže táta na zabalený balíček.

"Co to je?" zeptám se zvědavě.

"Jidský tabák, uvidíš, že za to vás budou milovat," uculí se otec. Podezřívavě se na něho podívám. Ten tomu nějak rozumí.

"Nemáš na sebe něco jiného?" zamračí se na mě Aion a prohlíží si mě.

"Proč, vždyť mu to sluší," podiví se táta.

"Až moc, ještě mi ho unesou," zavrčí Aion. Tak tohle považuji za lichotku a stejně tak zčervenám. Ke mně přiběhne Sin a začne na mě šplhat, vezmu ho do náruče.

"Nevím, jestli bys ho tam měl tahat," zadumá a podrbe Sumiho pod bradičkou.

"To řekni jemu, taky nechce být sám," pokrčím rameny a pohladím Sina mezi ušima. Zase se proměnil v kožešinku kolem mého krku.

"Dejte na sebe pozor," zamumlá Aion.

"Ty taky," podívám se na něho vážně. Aion se jen pousměje a vyrazí ke své skupině, Půlnoc ho automaticky následuje.

"Kluci, půjdete s námi, půjdeme kolem Grimmu," otočí se na nás Erik. Kývneme a přidáme se k nim. Nezapomenu na dárek a o pár minut později vyrazíme do chodeb. Ve správné chodbě se odpojíme a mávneme výpravě. K jeskyni dorazíme za soumraku a k našemu údivu nás tam čeká Oi. Oči má lehce načervenalé jako by od pláče nebo nevyspání.

"Snad nebude tak zle, Oi," obejme ho Ryuu.

"Vy nevíte, co je to, brát si kluka," škytne. Takže od pláče.

"To říkáš někomu, kdo má manžela a je kluk? Oi fakt to není tak zlé, pokud se neoženíš s kusem kamenného ledu a to ten tvůj rozhodně nevypadá," obejmu Oie, který se na mě vděčně usměje.

"Když už jsme u těch manželů, jak se jmenuje ten tvůj?" zeptá se přímo Ryuu.

"GAo," odpoví Oi.

"Pěkné jméno," pousměje se Ryuu a dívá se do noční krajiny. Vedle mě zívne Kraken.

"Za chvíli půjdeme, mohl bys pak jít pomoct Aiovi?" podrbu Krakena za uchem. Kraken zavrní a kývne.

"Být tebou vezmu ho sebou, pokud je kolem tvého krku to co myslím, že je sumi," ozve se Oi.

"Je, dobře Kraku, Ai to bude muset zvládnout sám," povzdechnu si. Kraken se na mě podívá a odběhne, za chvíli se vrátí s dalšími dvěma suryko, které zmizí v chodbách.

"Děkuji," podrbu ho. Krak se ke mně natáhne a olízne mě. Má drsný jazyk jako kočky.

"Tak jdeme," zvedne se Oi. A vykročí do úsvitu. Následujeme ho. Ryuu nese dárek. Jdeme k Oiovi, kde mu Ryuu předá dárek za přítomnosti jeho snoubence. Oba na obsah vytřeští oči a hrozně nám děkují. Táta měl asi pravdu. Jakmile se začne stmívat Gao odejde. Asi se půjde nachystat, Ryuu  mě vytáhne ven, abychom dali Oiovi nějaké soukromí. Obyvatelé po mě házejí pohledem, nebo spíš na kožešinku, která se občas pohne, v rozumném odstupu je drží Kraken, který co chvíli cení zuby nebo po nějaké nenechavé ruce chňapne. Je z toho nejedno zranění.

Nakonec se rozhodnou čekat, až Krakenova pozornost poleví. Aion nepřeháněl, když si dělal starosti. Po necelé hodině k nám přijde jeden starší v bílém rouchu se zlatou šerpou. Zastaví se před námi a odkašle si.

"Jsem oddávající, mám dovést Oie na jeho svatbu," podívá se po nás. Ryu nakoukne do domku a pak vejde, neukáže se hodně dlouho, už začínám mít podezření, že Oi utekl, když oba vyjdou. Oi vypadá ve stříbrném rouchu úchvatně, ale tváří se, jako by šel na svoji popravu. Poplácám ho po rameni a jdu vedle Ryuu. Někdo se nás ujme a v rychlosti nám řekne, co máme dělat.

Pak následuje obřad, je pěkně složitý na popis, občas do nás někdo trochu strčí a špitne, co máme dělat, ale jinak to proběhne v klidu. Gaův svědek je Oiova sestřička. Jen samotný obřad trvá dva východy slunce a dvě noci. Vůbec nechápu, proč tak dlouho, teprve úplně na konci si vymění tenké kroužky, které mají stejnou funkci jako u nás prstýnky. Oi dostane jakýsi lektvar, do kterého skoro půl hodiny strnule hledí než ho vypije. Zapomněl jsem se zmínit, že Gao je ve zlatém rouchu. Určitě to má nějaký význam. GAo rozdá každému svatebčanovi po trošce tabáku, včetně nás, netušíme, co s tím máme dělat. Od jednoho staršího muže se to dozvíme, musíme si trochu šňupnout a zbytek vrátit na znamení úcty a přejícnosti. Řeknu vám je pěkně hnusný! Kolem si libují, jaký skvělý tabáček dostali. Teprve po tomhle můžeme jít gratulovat novomanželům.

"Jak to jde?" obejme mě ze zadu Aion.

"Zrovna jsou po obřadu," otočím se na Aiona, který kývne a pousměje se. Vypadá unaveně a na tváři má nové řezance, které krvácejí.

"Musíte tu zůstat aspoň na část hostiny, jinak se urazí," chápavě kývne hlavou.

"A tebe ošetřit, co jsi dělal?" zamračím se starostlivě.

"Ti pytláci narazili na doupě sumiho, prostě jsme jim v tom museli zabránit," pokrčí rameny Aion.

"Jsou v pořádku?" zamračím se.

"Jo jsou, chodbu k planetě jsme odřízli od ostatních, aby byli v klidu," pousměje se. Pousměji se.

"Pojďte, dám vám lékárničku," ozve se za námi Oi. Vděčně se na něho usměji a odvedu Aiona k němu domů. Oi skočí pro lékárničku a v dalším pokoji se převleče do pohodlnějšího oděvu. Já mezitím ošetřím Aiona. Konečně sedím, úplně mě brní nohy. Aion je taky unavený, jde to na něm vidět.

"Oii, ono fakt není tak špatné," usměji se na přítele, který se tváří zkroušeně.

"Tobě se to řekne, máš jeho, jenže já se toho bojím, pak dítě a ... prostě mám strach z noci," přizná se.

"Počkej, jak dítě? Jste oba muži ne?" zamrkám zmateně.

"Jo to jsme, ten pohár, co jsem musel vypít u oltáře... ten lektvar způsobuje, že odnosíš jedno dítě, aby bylo manželství platné, tak musím mít dítě," vysvětlí mi.

"A proč zrovna ty?" zavrčím.

"Protože jsem za ženu. Do stříbrné svatební róby se oblékají dívky, kluci mají zlatou róbu," pokrčí rameny Oi.

"Pěkně nespravedlivé," zabručím a pak mě něco napadne.

"Hele a jak to dělají, když se berou dvě ženy?" zeptám se ho. Oi se na mě upřeně zakouká. Po chvilce mi to dojde.

"To snad ne," zalapám po dechu v šoku.

"Jak jinak," cuknou Oiovi koutka. Aion se také zachichotá. Dobře o tom, že by chlapi měli děcko, jsem už ve sci-fi četl, ale ještě nikoho nenapadlo, že by ženské měl narůst penis!

"Tu tě čeká ještě dost překvapení," zasměje se Aion.

"Myslíš tady nebo ve všech světech?" zeptám se manžela.

"Ta druhá možnost," usměje se a obejme mě. Do domku vejde  GAo a obejme Oie.

"Připraveni na veselici?" pousměje se. Kývnu a usměji se.

"Aione, být tebou dával bych bacha i na Lena, s tím zvířátkem je atraktivní partner," připomene Aionovi Gao, který jen kývne.

"Proto jsem šel rovnou sem," přisvědčí a vezme mě za ruku. Zaskočeně se na něho podívám, ani v tom sebevíc ztřeštěnějším snu by mě nenapadlo, že by o mě bojoval.

"Jděte první," poznamená Oi. A tak vyjdeme, moc si nás nevšímají, i když si všimnu, že pár lidí po mě otočí hlavu. Ryuu na nás zamává, vedle něho stojí Rise, taktéž zraněný a už ošetřený. Jdeme k nim. Oi se Gaem si dají pořádně na čas než vyjdou z domku.

Potom nás zavedou na hostinu, plné neznámých jídel, zkusím jen to, co mi doporučí Aion a pak se dívám na jakýsi ztřeštěný tanec. Kroky jsou jednoduché, ale ten rytmus.

"Pojď to zkusit," zvedne mě Aion.

"To není dobrý nápad," snažím se protestovat. Nemám pro rytmus cit. Aion mě ignoruje a bokem mě začne učit kroky, je vidět, že se podobného hemžení neúčastní poprvé. Zoufale mi to nejde, ale nakonec to umím aspoň trochu, v tom okamžiku jdeme mezi tanečníky, kde se mi dobře zapletou nohy. Párkrát se mě někdo pokusí odloudit, ale ti co se o to pokusí, zjistí, že Aion má pěkně ostré lokty a rozhodně se je nerozpakuje použít. Po půl hodině naznačím Aionovi, že si chci jít sednout, neprotestuje.

"Kdy odsud budeme moct jít?" nakloním se k Aionovi.

"Hned jak tvůj přítel odejde z oslavy, už to nebude dlouho trvat," zašeptá mi. S úlevou kývnu. Skutečně, ještě se ani nezačne smrákat a Gaem s Oiem, opustí slavnost.

"Tak jdeme," zvedne mě Aion.

"Teď bude noc," namítne Ryuu.

"Nebudu ji riskovat tady, venku už moc skeletů není, navíc máme suryko a čmuchaly, budeme v bezpečí," namítne Aion a žene nás k bráně. Neprotestuji. Vyjdeme ven ještě před uzavřením brány a jen pár metrů od ní nás obklíčí čmuchalové. K jeskyni dojdeme bez nehody, díky bohu, i když občas jsme skelety zahlédli. V chodbách to vezmeme nejkratší cestou a s dobrou nocí se rozejdeme do svých bytů. Než se postarám o zvířátka, je Aion osprchovaný a tak se jdu taky umýt.

Aion na mě kupodivu počká v obýváku a jdeme spát společně.