Vlčí hora II

 

Vedle mě se ozve zalapání po dechu.

"Veličenstvo, to je lež," ozve se Lucien.

"Lucien má pravdu. Kira se o něj stará ukázkově. S Argorem si poradí málokdo, ale Kiru poslechne na slovo, ani s ním nemusí mluvit," ozve se Ramaru.

S tímhle souhlasí všichni. Podívám se na svého bratrance a ten odvrátí hlavu. To beru jako zradu a moc velkou. Cizí se na mou obranu ozvou a od někoho, od koho očekávám pomoc, couvne.

"Jenže Lucien Kirovi dluží peníze a je jeho vydavatel. Je jasné, že ho bude bránit," ozve se bratranec. Tak to je rána pod pás.

"Jo to je pravda. Pomohl jsem příteli, když se na něj jeho rodina vykašlala a podrazila mu nohy. To přátele dělají. Rodina, která svému příslušníkovi podrazí nohy, si nezaslouží být nazývaná rodinou. Ovšem není jediný, komu jsem pomohl, že? Máš čtyřiadvacet hodin na to, abys mi vrátil dvacet pět milionu s dvaceti procentním úrokem. Pak to předávám soudu," řeknu ledově a dívám se mu do očí.

Bledne s každým slovem a na konci je úplně sinavý.

"To mě položí," řekne přidušeně.

"Jo, to doufám," odseknu.

Z ničeho nic se jeho vlk zvedne a stoupne si před krále.

"Zříkám se svého ochránce," prohlásí do ticha.

"Kwane to přece..." začne vyjeveně Don.

"Ten, kdo odmítne pomoct své rodině, není hodný, abych si o něj očistil boty, natož abych byl jeho přítel," přeruší ho ostře Kwan.

"S tím s tebou naprosto souhlasím. Když nejsi adekvátní k rodině, nemohu čekat, že budeš adekvátní ke svému vlku, který je pro tebe rodina," ozve se král a začne přemýšlet.

"Done, zbavuji tě statutu ochránce a přiděluji ti status strážce. Haku se o tebe postará," rozhodne král a vedle Dona se objeví rozložitý chlap, který ho chytne za zápěstí a odtáhne ze shromáždění.

"Kiro," ozve se plačky a podívá se na mě. Oplatím mu ledovým pohledem. Nezaslouží si, abych se za něj přimluvil.

"Chce se někdo postarat o Kwana?" otočí král hlavu k náhradníkům.

"Já, tedy jestli mě přijme," ozve se z hloučku a vystoupí stříbrovlasý muž s jizvou přes půl obličeje. Stalo se mu to, když bránil svého vlka, který ho potom opustil. I takoví jsou vlci. Mám ho rád. Pomáhal mi s hledáním Argora a vždy jednal přímo. Jestli ho Kwan přijme, bude šťastný vlk. Tak trochu jsem doufal, že by se o Argora postaral, kdyby se se mnou něco stalo.

Všichni obrátíme oči na Kwana, který si Zacka prohlíží. Pak Kwan přijde k Zackovi a podá mu tlapku.

"Budu moc rád," pousměje se a je hotovo.

Přeji mu to. Zack si to zaslouží.

"Výborně, tak abych se vrátil k našemu původnímu problému. Argore, bylo mi nahlášeno, že se tě Kira pokoušel vyhladovět a hází tě na strom. A v neposlední řadě, že tě donutil, aby sis koupil pavouka a objednával si granule sám. Je to pravda?" zeptá se král mého miláčka.

Argorova reakce překvapí všechny, včetně mě. Začne se smát.

"Tedy který debil tohle prohlásil? Dal bych mu medaili za statečnost," zavrčí Argor, když se vysměje.

To zavrčení je tak strašné, že se většina vlků přikrčí v naprosté hrůze.

Naproti tomu, Argor se naježí, takže vypadá jednou tak větší a jeho oči získají ledový odstín, vycení zuby, drápy se zaboří do země a připraví se k útoku.

"Jestli si za tím stojí, ať vystoupí a řekne mi to do očí," zavrčí ještě hrozivěji.

"Ari, okamžitě toho nech a odpověz králi," stoupnu si před něj se založenýma rukama. Je mi jasné, že se neovládá.

"Kiro, jdi bokem nebo tě rozsápe," vykřikne Zack. Pousměji se, je vidět, že mého miláčka nezná.

Místo útoku se Argor uklidní a mazlivě se o mě otře. Vjedu mu rukou do srsti a zatahám ho za ucho. Chňapne mi po ruce, ale tak hravě, že to vypadá jako pohlazení.

"Všechno je to lež. Začnu od začátku, Shiyu jsem si pořídil bez souhlasu Kiry. Od něj je hezké, že ji přijal, nemusel to dělat. Po stromech lezu sám, protože mě to baví a mám perfektní rozhled, vyhladovět se mě nesnažil, spíš naopak já jsem je odmítal jíst, Kira si se mnou užil a co se týče těch objednaných granulí. Kira byl v té době nemocný, bohužel zrovna ten den jsme je chtěli jít koupit, a ano objednal jsem si je sám. A to zjednodušeným programem, který mi do notebooku nainstaloval Kira na moji žádost," odpovím klidně.

"Dobře, kdybych tě i přes to vyzval, aby sis vybral nového ochránce, co bys udělal?" zeptá se mě král.

"Ignoroval bych to, a kdybyste se o to pokusil násilím – každého jiného rozsápu," odpovím klidně.

Horou se ozve kolektivní zalapání po dechu. Král sám vypadá dost otřeseně.

"To myslíš vážně?" zeptá se mě na oko klidně.

"Chcete to vyzkoušet?" zeptám se a vycením zuby.

"Já klidně," ozve z hloučku a vystoupí hezký brunet. Hezký, ale místo mozku má piliny, usoudím po rychlé obhlídce.

Kira ustoupí a nechá ke mně přistoupit bruneta. Nechám ho, aby na mě sáhnul, a pak bleskově zaútočím. Mým tesákům neuhne ani pár ochránců, kteří mu přispěchají na pomoc.

"Are," křikne zděšeně Kira a já ho hned pustím. Odběhnu k němu a na vyděšené ochránce vycením zuby.

"Neděs," lepne mě Kira, schovám zuby.

"Stačí vám to?" zeptá se Kira klidně. Všichni kývnou.

"Proč ho nemáš uvázaného?" vyjede po mě jeden z pokousaných ochránců.

"Nepotřebuji to. Mě poslouchá a navíc varoval vás jasně. Jeho chyba, že neposlouchal," setře ho Kira.

"Nemusel´s ses tak předvádět. Neměl jsem v úmyslu tě od Kiry odtrhovat," ozve se král, který se konečně vzpamatuje.

"To jste měl v úmyslu od začátku nebo jste se rozhodl až teď?" zeptám se jedovatě.

Kira se uchichtne, ale postřehnu to jen já.

"Od začátku. Kiro, řekni mu, že by měl svůj jazyk krotit," obrátí se na mého ochránce. Neberu to nijak tragicky, v jeho hlase jasně slyším pobavený podtón.

"Nejsem krotitel, Argor ho zvládá sám," odsekne stejně nezdvořile jako já.

Král se kupodivu rozesměje.

"Oba jste úplně stejní. Kiro, ne nadarmo se říká, že vrána k vráně sedá," připustí porážku.

Pak zavrčí.

"Kde jste?" dívá se přitom někam za nás. Obrátím se a uvidím Kyra a Tyra.

"Tady tati," odsekne Tyr. Zalapám po dechu a málem sebou švihnu.

"Trochu života do toho umírání Argore," požďuchne mě Kyr a já se po něm oženu. Vzápětí mě Kira vytahá za ucho.

"Tati, máme tu nové informace o případu Kira," hlásí poťouchle Kyr.

"To už je vyřešeno, Argor zůstává u Kiry," odpoví mu král a Kyr se zatváří sklesle.

"Vy potvory," zaslechnu naštvaného Shoua a oba polknou.

"Zvládáte je?" zeptá se král přátelsky těch dvou. 

"Jo, ale dávají nám zabrat, když už nic jiného, aspoň jsme si zlepšili kondičku," uchichtne se Juno a vyčerpaně oddechne. Pak přijde k Tyrovi a odvede ho na místo, to samé udělá Shou.

"Nechápu, kde tak zdivočely," povzdechne si král.

"V divočině," odpoví se stopami humoru Shou.

"Vaše veličenstvo, mám pro vás dobrou zprávu," klekne si před vlka Saja.

"Tak už mluv dobrých zpráv je míň než šafránu, Sajo," pobídne ho král.

"Váš nejstarší syn Asir žije. A daří se mu dobře," vyklopí Saja.

Horou to zašumí. Nikdo o něm nedokázal nic říct a teď, když se všichni vzdali naděje, ji tenhle muž obnoví.

"Jak to můžeš říct tak jistě, Sajo," ozve se po chvíli král tak smutným hlasem, že mám tisíc chutí tam jít a představit se.

"Viděl jsem ho, pane," odpoví Saja.

"Jak se mu daří? Jak vypadá?" přiběhne k němu žena nebývalé krásy s utrápeným obličejem, oděna do nefritových šatů s černým hedvábným pásem kolem úzkých boků.

"Paní, vypadá jako král a daří se mu skvěle, je v těch nejlepších rukou. Už se proměňuje a je drzejší než král," odpoví Saja s úsměvem.

"Říkals' drzejší než já? Kdo by si něco takového dovolil?" zeptá se udiveně a zatímco všichni upírají zrak na Saju, král se podívá přímo mně do očí. Pak se pousměje a obrátí se zpět na Saju.

"Slíbil jsem, že každému, kdo donese jakoukoliv zprávu o mém synovy, splním přání. Řekni mi, co si přeješ," promluví král.

"Pane, vzpomínáte si na svého starého kapitána stráží?" zeptá se Saja.

"Ano, vzpomínám. Hned po požáru se propadl do země," odpoví nepřátelsky král.

"Mám vlastně tři přání, splníte mi je?" zeptá se Saja. Král se na něho dívá a uvažuje, nakonec podlehne prosbě v očích své ženy.

"Ano, splním," odpoví král

"Věřte starému kapitánovy a vyslechněte jej," zvedne hlavu Saja.

Král strne.

"Slíbil jsem ho katovi," ozve se král.

"Pak jako třetí přání, žádám jeho milost," odpoví bryskně Saja.

"Máš to mít. To mu tak věříš, Sajo?" zeptá se král.

"Svůj život bych dal do jeho rukou, veličenstvo a byl bych si jistý, že ho zachová," odpoví Saja. Králi se rozšíří oči, když šifru vyluští. Nikdo jiný neví, o čem mladý kapitán mluví. Včetně mě.

"Děkuji Sajo," usměje se král.

"Nemáte zač veličenstvo," pokloní se, nepatrně kývne a odstoupí do pozadí.

Král dlouho mlčí a dívá se do prázdna, pak se vzpamatuje a usměje se.

"Nejspíš jste zvědaví, proč jsem vás svolal zrovna dnes, když vás svolávám jen na vánoce," rozhlédne se po přeplněné hoře. Všichni kývnou.

"Je to proto, protože jsem chtěl tento den věnovat svému nejstaršímu jako památný, ale vzhledem k tomu, že můj syn žije, to nazveme jen tak mimořádným shromážděním. Dále bych navrhl, aby se v tento den vždy řešily případy, které nedokáže vyřešit rada. Vyberu ještě tři dny, aby na každé roční období připadl jeden den. A teď, když jsme se tu tak nádherně sešli s tak skvělými zprávami..." rozmluví se král.

"...tak doufám, že se zúčastníte narozeninové oslavy našeho krále," vpadne mu do řeči královna.

"Ario, já nemám nic připraveno," sykne král.

"To je typické. Na všechno, aby myslela ženská a ještě něco miláčku, čekám další miminko," oznámí mu královna přede všemi. Král se zmůže jen na vyvalení očí a obrovské vlčí pusy.

"Co bych si bez tebe počal, Ario," zeptá se něžně.

"To by mě také zajímalo," odsekne drze královna. Tleskne a nahoru začne proudit občerstvení a obrovský dvoupatrový dort se sedícím vlkem na špici.

"Konečně vím, po kom jsi zdědil drzost," zašeptá mi Kira do ucha. Jemně ho kousnu do nosu.

"Ještě upozorňuji, že všechno, kromě alkoholu je vhodné i pro vlky. Miláčku, určitě ti nebude vadit, když dort rozkrojím místo tebe, že," usměje se královna na krále a chopí se nože.

Královna rozkrojí dort a na žádost synů kus dá zabalit.

My dostaneme jiný dort a občerstvení, ale skvělé. Oslava trvá do tří do rána, kdy ji strážci v zájmu bezpečnosti ukončí.

Doprovází jednotlivé skupinky domů. I nás. V jedné etapě nás překvapí Tyr s Kyrem a klušou vedle nás až k nám domů, samozřejmě tak, aby je ostatní neviděli. U našeho domu mi předají zabalený balíček a rozloučí se. Kira ho hned otevře a my ochutnáme z naprosto úžasného dortu mého otce.

 

O necelý týden později se zavrtím na posteli a probudím se. Vzápětí syknu a zakňučím. Kira je v dalším momentě vzhůru.

"Miláčku?" podívá se na mě ospale.

"Všechno mě bolí," zabručím. Začne mi prohmatávat klouby.

"Jak dlouho tě to bolí?" zeptá se Kira.

"Pár dní, ale vždycky to téměř hned přešlo," odpovím mu popravdě. Kira otočí hlavu ke kalendáři a kývne.

"No jo, dnes se máš proměnit. Zkus to," pobídne mě.

"To je blbost, zbývají ještě tři dny," zavrčím nedůvěřivě.

"Ne, je prvního listopadu. Tak šupem," usměje se na mě.

Zkusím to a vážně se přeměním. Překvapeně zamrkám na Kiru.

"No co, brouku? Tys úplně zapomněl, že? Co si dáš k snídani?" zeptá se mně.

Prstem se dotknu rtů a dělám, že o tom vážně přemýšlím.

"Hm, tebe," odpovím a Kira se usměje.

"Dobře, ale pak přijde na řadu skutečná snídaně, jasné?" zavrní a sundá mi triko. On sám má jen kimono. Dělá mi trochu problému mu rozvázat šňůru, která mu drží kimono, ale povede se a já mu ho sundám z ramen. Je neskutečně nádherný.

Jeho rty se dotknou mých bradavek a já se prohnu rozkoší. Sundá mi kalhoty a vezme do náruče. Překvapeně se ho chytnu.

"Musíš pod sprchu, miláčku," zabručí mi do ucha a postaví mě do sprchového koutu. Pečlivě mě umyje a znovu donese do postele, kde pokračuje v hlazení a laskání mého těla. Jazykem se dotkne mé vztyčené bradavky a začne kolem ní kroužit, zasténám.  Jeho horké rty začnou putovat po mém těle a zanechává za sebou rozechvělou cestičku. Pak se jeho rty dotknou mého penisu a já málem vyskočím z kůže. Je neuvěřitelná slast se ocitnout v jeho rtech.

Odstrčím ho od sebe a kleknu si nad něj.

Když chce provokovat, tak prosím, ale v mém podání.

Rukou mu pohladím jemňoučkou kůži mezi jeho stehny a prstem putuji těsně vedle jeho penisu. Dám si záležet, aby to bylo přesně u jeho mužství. Po mé provokaci se začne napřimovat.

Udělám to znovu a při tom vezmu mezi rty jeho bradavku, jeho zasténání mě povzbudí k další činnosti. Jemně přejedu zuby přes bradavku a jemně za ni zatahám. Kira doslova zaúpí a prohne se ke mně. Pustím bradavku a stejně provokuji tu jeho. Pak ho pustím a přesunu se k jeho penisu, které pomalu a provokativně přejedu špičkou jazyka.

Vzápětí se ocitnu pod Kirou a ucítím, jak do mě proniká dvěma navlhčenými prsty a mě začne roztahovat. Jeho rty plení moje. Nechám jeho jazyk proniknout do mých rtů a začnu se pohybovat proti jeho prstům.

Kira se ode mě odtáhne a vytáhne ze mě prsty. Zakňourám na protest. Naopak radostně zasténám, když se Kira přesune mezi moje stehna a začne do mě pronikat. Jen co ho ucítím, uvolním se a dovolím mu proniknout dovnitř.

Je to taková nádhera ho mít v sobě. Konečně je ve mně celý a přestane se hýbat, abych si zvyknul na jeho plnost. Nepotřebuji čekat. Pohnu se a zasténám, v odpověď se Kira ve mně začne pohybovat. Jeho pohyby ve mně vyvolávají vlny rozkoše.

Začnu se pohybovat proti němu a donutím ho k rychlejším pohybům. Málem se zblázním rozkoší, když chytne můj penis a začne ho mnout v rytmu svých přírazů.

V momentě, kdy zároveň vyvrcholíme, zahlednu duhový vesmír a vzápětí zažiji pád z výšin.

Kira ze mě vyjde a vezme mě do náruče.

"Byl jsi neuvěřitelný, miláčku," uslyším zašeptání a za chvíli se propadnu do říše zapomnění.