Koukám na fotky, jsem plná dojmů (tohle včera do éteru padlo nejméně 69x) a říkám si, co všechno vám prásknout a co držet pod pokličkou. Není to lehké. Začnu tudíž cestou, ju?

Do Prahy jsem já auto řídila naposledy 3.9.03, a to do T-Mobile Arény na koncert Linkin Park, kam jsem tehdy jela s Katkou. Byl to úžasný zážitek, neb jejich hudbu miluju, a Chester stál při jedné písničce metr od nás. Ale zpátky k té jízdě po Praze. T-Mobile Arénu jsem tehdy našla, zřejmě nějakým zázrakem, úplně bez problémů. Ovšem vymotat se z Prahy v noci, byl pro mě nadlidský výkon. Byla jsem v Praze co by řidič tenkrát poprvé!   Bloudily jsme, ale jak vidíte, hlady nezhynuly a domů trefily.

Představa jízdy pražskými ulicemi, bok po boku s šílenými řidiči, se mi ani kapičku nezamlouvala a ve skrytu duše své jsem tudíž doufala, že jsem děti vychovala správně a jedno z nich se mnou prostě pojede. Katka dnes odjíždí na dovolenou, bylo mi jasné, že bude chtít asi balit, nakoupit co je třeba, a že se mnou pojede jen, pokud nekývne Filip. K mé radosti Filip přikývl, a nejen že se mnou do té Prahy jel, on i řídil.

Po maličkém zakufrování a jedné totálně ucpané křižovatce (Pražané prominou, ale jste fakt praštění řidiči), jsme hospůdku "U Cyrila" našli. Našli. A v ní stoleček. Na stolečku cedulička "pise.cz". A nikde nikdo. Nedalo mi to a své zhuntované tělo jsem tedy ohnula a jukla pod stůl. Ano! Správně. James003 a Furie, obě totálně namol, chrněly jako miminka pěkně pod stolem. Nééé. Teď opravdu lžu! Au. Au. Holky, nebijte mě. Já už budu hodná.

Pokračování během dne!