Samozřejmě že James003 a Furie seděly způsobně u stolu. Obě střízlivé! A obě se mile usmívaly, neb tušily, že ti dva balíci z Balíkova, kteří si to šinou přímo k nim, jdou na jistotu.
Tak. A jsem nahraná. Co teď? Kdybych vám tu měla vyprávět všechno slovo od slova, budu psát do Vánoc, neb James má úžasné hlášky. Personál ovšem stejný názor zřejmě nezastával. Suchaři.
Nasmáli jsme se, až mě bránice bolela. Dobře jsme si popovídali. Dobře jsme se najedli. Dobře popili. Včetně mě, neb za prvé jsem sebou měla řidiče, a za druhé jsem si nevzala prášky.
James jsem přivezla onu slíbenou láhev celou. Na oplátku jsem od ní dostala hořkou čokoládu s oříšky a Sluníčko. Sluníčko vskutku originální. Takové ještě nemám. Viz foto níže.
Něco po osmé hodině, opravdu nevím kdy přesně, dorazila ještě Lentilka. Lentilka je jiná než my tři, než já, James003 a Furie. Je totiž hubená štíhlá. Ale jinak je samozřejmě taky fajn. To tedy zase jo.
Kolem desáté jsme se já a Filip rozloučili a frčeli směr Osada Havranů. Domů jsme dorazili před půlnocí. A já plná dojmů usínala spokojeně a v cuku letu opravdu jako to mimino.
Na fotky nahlížejte shovívavě, neb mě díra (ta po zubu!) ještě pořád bolí a tudíž se nikde nezubím (rozuměj neusmívám).
Furie si k večeři dala jen salát.
Po pár minutách se ovšem s chutí pustila i do žebírek, na kterých si pomlaskávala James.
Můj šofér sosal jen minerálku. Čudáček. Až mu z toho lezly oči z důlků.
Bez souhlasu zúčastněných sem jejich ksichtíky nedám, tudíž nevrčte!
NewOld, James003, Lentilka, Furie
Dostala jsem:
...a čokoládu!