Už tři dny tu opět bez ustání v jednom kuse sněží. Včera bylo náledí tak šílené, že se venku nedalo chodit, natož jezdit autem.
Konkrétní situace - Péťa byl dopoledne ještě pryč. Když se vracel domů, jel kolem domu celkem třikrát, než se mu podařilo konečně zatočit. Auto zaparkoval, vypnul motor, a šel nanosit uhlí. Když přinesl poslední uhlák, vyděsil se: "Kde mám auto?!"
Zabržděné auto se na tom ledu jaksi samo od sebe přemístilo k sousedům. Naštěstí nikdo nešel okolo, tudíž to odnesla jen popelnice.
Filip se i přes nepřízeň počasí odpoledne rozhodl odjet k rodičům své přítelkyně. Své auto má na šrot, půjčil si tedy mé. Samozřejmě sotva odjel, hlásili v rádiu hromadnou havárii přesně v úseku Česká Kamenice - Varsndorf. Silnice jeden led. Moje nervy byly opět jako špagátky, dokud mi na mobilu nepíplo: "Dojel jsem celej. Hezkej vecer."
...
Večeře typicky česká. Bramborový salát, kapr losos, kuřecí řízek.
Děti malé nemám, o jiskřičky v jejich očích a radostné výkřiky při rozbalování dárků jsem tedy už pár let ošizena.
Co jsem dostala? Byla jsem zřejmě opět hodná, bylo toho hodně.
...
Dnes je Filip doma, pryč je v téhle vánici pro změnu Katka.
Já byla celé odpo u našich, kde je, jupíí, i Terka s dětmi, Lucka s dětmi. Mé smysly, ba i mé chuťové pohárky byly ukojeny. Červené víno zaúřadovalo, případné mé překlepy proto, prosím, shovívavě omluvte.
Pěkný večer, Prdelky. Dobrou noc. Hezké sny.