Včera jsme tu probírali podkozenky a kozačky. Velikosti a tak. Hned ráno při oblékání jsem si na to vzpomněla a musela se smát, neb jsem své neposedné kozenky, které se ještě nedávno jako trojky tvářily, do podprdy prostě nahnat nemohla. Buď mi nabobtnaly a nebo se srazila podprsenka.

Když se mi konečně zadařilo a já vítězoslavně sahala po svršku dalším, po svetru, zarazil mě neznámý zvuk. Zopakovala jsem tudíž pohyb paže ještě jednou, podruhé. A on to drát (rozuměj kostice)! Ten prevít drát v podprdě se rozhodl, že začne vrzat zrovna dnešní ráno. Ještě že dnes dělám výplaty a nevytáhnu paty z kanclu.

No, nesmějte se. To už bych si rovnou mohla vzít i ty Venušiny kuličky! Vrzaje si vesele chodila bych po chodbách školních a ještě k tomu chrastila jako kasička. Pusu od ufa k ufu by měl rozhodně každý. Včetně mě.

P.S. A úplně nejvíc mě naštve, když se kostice rozhodne, že ji zajímá svět a vyleze si bez svolení  ze svého tunýlku ven.

Copak se nenajde výrobce, který si s neposednými a kolikrát až nebezpečně ostrými drátky konečně poradí?