Existuje jedna čínská legenda, která vysvětluje, proč se snubní prstýnek nosí na čtvrtém prstě - na prsteníku. Máš chviličku? Něco spolu zkusíme, ju?

 

Dej obě dlaně k sobě, přesně jak je to na obrázku. Prstík na prstík, jen prostředníčky schovej směrem do dlaní.

 

Máš to? A teď zkus samostatně pohybovat palci. Jde to? Jasně že jde. Palce totiž zastupují rodiče, proto jdou otevřít. Rodiče nejsou předurčeni žít s námi až do smrti.

 

Teď zkus oddělit ukazováčky. Ty zastupují naše sourozence, přátele. I ty jdou oddělit, můžeme s nimi pohybovat. Jsou otevřené a mají různé cíle.

 

Šup, jdeme na malíčky. Jde ti to? Šikula! Malíčky totiž zastupují naše děti. Děti rostou a jsou předurčeni opustit rodné hnízdo. Proto jsou oba malíčky volné.

 

No, a zbývají nám prsteníčky. Tak co? Mně to nejde, ať se snažím sebevíc. Prsteníky od sebe oddělit nejdou. Jeden představuje tebe a druhý tvého partnera. Partneři, ať už manželé či milenci, jsou předurčeni k tomu být jednotní až do posledního dne svého života. A to je důvod proč se prsten navléká právě na tenhle prst - na prsteník.

Možná to je i důvod, proč prstýnek daruje jen málokterý chlap. Nechce být spoutaný. Kdo ví.

 

Ve svých  pěti letech, v roce 1972, jsem byla s tátou v kamenolomu. Já, táta a ještě jedna holka, která vylezla na strom a houpala se na větvi. Strom byl suchý, větev se ulomila a ve chvíli, kdy jsem lezla na veliký kámen a měla na něm položené obě ruce, strom spadl dolů - na kámen, na moje ruce. Prsteník na levé ruce mi visel jen na kousku kůže. A to doslova. Táta mě popadl a za pár minut jsem byla v nemocnici v České Kamenici. Prst mi pan doktor Randa zachránil, původně mi ho chtěli amputovat. Je sice maličko kratší, poznamenaný, ale můj. A víte co? Bylo mi pět let a já se na sále prý ptala: "A kde budu mít prstýnek, až se vdám?!"

Jsem trubka už od malička.

Od roku 1997 prstýnek nenosím. Co se stalo? Nevím. Opravdu. Nevíte to někdo?

Teď mě tak napadá - ten můj levý prsteníček, jsem to já? Nebo můj partner? Pouhá řečnická otázka. Jak říkám, jen mě to tak teď napadlo. Kdo z nás dvou je asi ten zmrzačený...

 

 

P.S. Kontrola bude ve škole ještě i zítra. Dnes jsem z práce přišla v půl sedmé. Jsem ucaprtaná.

P.S. II. Ne, ty ruce na fotce opravdu nejsou moje. Pěkný večer. 

---