Hanba mě fackuje
V polovině října jsem jednou přišla z práce domů a na stole leželo sluníčko. Dny, týdny jsem pátrala po tom, od koho je. Nikdo se k němu nehlásil. Až v prosinci jsem se dozvěděla, že mi ho na stůl položila Irenka - k mému svátku.
Teď už asi týden dva chodím kolem čokolády s mandlemi. Leží si nehybně na kuchyňské lince a nikdo si jí nevšímá. Asi před půl hoďkou, když jsem si vařila čaj, jsem si teprve DNES všimla, že je na čokoládě něco napsané propiskou.
Copak to se dělá tohleto? 
Hanba mě fackuje! Čokoláda mi tu leží už určitě dva týdny a já si teprve dnes všimnu, že je na ní vzkaz. A já ani nepoděkovala!
Irenko, roky neroky dám Ti na holou, Tvůj Pepí to pěkně nafotí a já to hodím do placu!
P.S. Příště do mě, pro Matrixe, alespoň kopni! Víš, jak hloupě se cítím?!
Tak. A když už jsem ten foťák držela, nedalo mi to. Takže pyšně hlásím nejen Lentilce, že jsem jaro našla už i tady na severu!
