Dnešní ráno bylo skvělé. Přišla jsem ke svému autu, u něj cizí pán, škrabku v ruce a šmrdlal mi přední sklo. Poděkovala jsem a klouzala do práce.
Kolem deváté přišel do kanceláře šukolník s poštou: "Tam teda mrzne!"
"Kéž by nám občas i mrdlo!", zažbrblala jsem si jen tak pro sebe. Vláďa i Ilonka vybuchli smíchy. Nechápu, co jsem zase řekla. Vždyť nemusí pršet. Stačí, když občas kápne!
Chachino, a tohle je spešl nejen pro Tebe!
U oběda řešila naše paní sekretářka opět svého králíka. Tedy, králíka svého syna. Milý králík jí běhá po celém bytě, žere kabely, sází bobky kde se dá, vymýšlí různé blbiny a milou paní sekretářku to trápí.
"Hm, šoupni ho do vany. Nic nerozkouše, bobky posbíráš a moč spláchneš", radila jsem.
"Vyskočí ven", oponovala mi Romča.
"Tak mu do ní napusť vodu! Bude plavat, unaví se a usne."
- o -
P.S. Ano, můj milý Coro. Opravdu na nic jiného než na sex nemyslím. Zřejmě mimikry či co.