Hupsnul na mě bacil. Sedí mi v krku a ne a ne se hnout. Včera jsem se proto uvrtala do deky a odpo a večer trávila u televize. Vlastně ani nevím, co všechno v ní běželo. Jukla jsem i na komedii Amorův úlet. Fakt úlet. Hlavní hrdina má, mimo jiné trable, trochu švihlé rodiče. Donutilo mě to k zamyšlení - proč mi Filip ten film vlastně donesl?

Dnes má narozeniny James003. Plánovala jsem si, jak ji překvapím. Ba i poštu už jsem zkusila - jak dlouho potrvá, než do té dálavy zásilka dorazí. Jenže se to všechno tak nějak zvrtlo. Ten pohřeb. Bacil.

Hani, myslím na Tebe. Nelžu. Jen jsem tak nějak chcíplá. Vynahradím Ti to. Pomazlím Tě rovnou dvakrát, přísahám na holej pupík!

A protože máme den po pátku, sobotu, a květen k tomu, Máj, sexu lásky čas a protože jsem vždycky Pátkovi říkala, že líbá jako Matrix (už dávno, dávno před tím, než světlo světa spatřilo Líbáš jako bůh) a protože švandičky to je moje, mám tu pro vás filmeček.