Mohla bych o Pátkovi napsat knihu. Mohla bych vyprávět spoustu příhod. Veselých, smutných i těch rajcovních. Mohla bych vyprávět o životě i smrti. Mohla bych vyprávět o věcech nehezkých. O Mirce. O Blance. O e-mailech s odpornými fotkami. O Pátkových průserech. O tom, jak je svět menší než malý a o náhody není nouze.
Ale taky o chviličkách pěkných. O Jankových hodinách. Přesýpacích hodinách. Krasohledu. O sklence na křivé nožce. O deseti tisících. O sto tisících. O síle přátelství. O tom, jak je důležité mluvit spolu o všem. Nedorozumění je věc šílená.
Nebudu vyprávět, nebojte se. Vydalo by to na tisíc a jednu noc a já nejsem Šeherezáda.
Jen jsem vám chtěla říct to co loni, když jsem se vrátila z nemocnice - nikdy nic neodkládejte na nějaké potom. Nějaké potom totiž taky už nikdy být nemusí. Vím, o čem mluvím.
O přátelství.
...
Nedávno jsme spolu s Pátkem mluvili a kolena se mi, Simčo, třásla. Nemohla jsem dýchat. V podbřišku mě svými křídly šimrali motýli. I po téměř deseti letech. Úplně stejně jako na nádraží, jako v té restauraci.
Láska? Vzhledem k Pátkovým průserům, láska spíš jen sesterská, nevím. Tak, jak mě o to požádala ona babčinka: "Dej mi na Pátka pozor."
Mám ho ráda. Mám. Mrsk po mně kamenem - tady stojím, suďte mě.
...
"...ty mas Tik a ja mam Tak velkou chut ...dame to dohromady a poslape nam to jako hodinky ☺", píplo mi od Pátka 20.05.2005 ve 22:33:22 (odtud nadpis článku včerejšího, článku TikTak)
Hrabe mi z smsek, u kterých je čas dokonce ve tvaru 22:22:22. Nevím, jak se nám to daří. Ale daří. Budete-li se o takový čas doručení snažit úmyslně, nepovede se vám to. Zkoušela jsem to snad 69 krát.
Ano, šlape nám to jako hodinky. Sluneční. Dobrou noc. Mokré sny.
...
P.S. Ale nasliňme prst a otočme list. Je pátek! A já tu kdysi měla tenhle článek - "V pátek jedině s ptákem!" - článek o tom, jak jsem s dcerou kupovala vibrátor.
Spravte si tudíž náladu, potřebujete-li. A hlavně! Hlavně se, Prdelky moje, zase usmívejte. Mám to ráda a potřebuju to! Potřebuju to jako sůl.
... Tenisáku?