Sebevědomí je věc úžasná. Stejně tak jako úhel pohledu. A protože jsem zrovna před chviličkou zmínila pohled do zrcadla, předkládám důkaz maličký - prcátko.

Zrcátko! Pro Matrixe, jsem tak roztržitá. Zrcátko! Zrcátko, to dá rozum!

...

Před chvílí mi sem přišla studentka, jestli nemám drobné na dvoustovku. Jukla jsem do peněženky a v ní taky jen dvoustovka. Říkám jí tedy: "Nemám."

Studentka posmutněla a tak rychle vítězoslavně dodávám: "Ale mám nůžky!"

Už nebyla smutná. Odcházela sice s dvoustovkou, ovšem se smíchem na rtu.

Jsem se sebou spokojená.

...

Miluju svoji práci! Kdo nevěří, ať sem běží.

P.S. Rozdíl mezi mužem a ženou jsme probírali už i tady - ve sprše, pamatujete?

Slíbené pzrcátko.