"Dnes už tam půjdu", říkám v autě Fandovi a dlaní si přejíždím po pravé tváři. Načež mi on zlomyslně dělá kiš kiš. Chvíli. Dělal to jen chvíli, pak dodal: "Vždyť je pátek, dneska tam zubař není", poté posmutněl a zklamaně zmlknul.

Přeřadila jsem rychlost.

"V pátek tam je. Operuje ve čtvrtek." Ale jistá jsem si nebyla, tudíž jsem tam zbaběle pro jistotu nešla ani dnes.

Vlastně ani nevím, který zub mě bolí. A je to opravdu zub? Bolí mě to chvíli nahoře, chvíli dole. Dnes mě bolí už i ucho. Jako by do mě někdo zatloukal hřebíky. Jsem já snad nějaký fakír či co?

Evička říkala, že to vypadá spíš na zánět trojklanného nervu, že to mám ze zimy.

Já říkám - je mi ukradený co to je, ale chci to do pryč!

...

A tak jsem právě slupla Valetol a jdu odbouchnout výplaty.  

Pěkný Pátek, Prdelky. Rychlý pátek. Hlavně rychlý.

 

 

Je vlastně jedno jestli nail nebo snail. Pátek je Pátek!

 

 

 

---

---