Aneb - kterak blbka opět zaperlila. Už je to tak. Kdybych si ono "Dvakrát měř, jednou řež" pořád nepřizpůsobovala k obrazu svému na "Dvakrát měř, jednou hřeš", určitě bych nedopadla tak jako dnes.

To bylo tak.

Šla jsem z oběda a cestou zaskočila do budovy kina, kde v předsálí se konal jakýsi výprodej avizovaný na letáčcích. Věcí spousta. Od spodního prádla, přes halenky, mikiny, boty až po nádobí či deky a ložní povlečení.

Času jsem moc neměla, neb dělám výplaty. Prolítla jsem tedy regálky, okem jukla tu sem, tu tam. Jedny botky mi padly do kukadel. Zula jsem tedy svoji černou lodičku a vplula do bílé botasky s fialovými proužky. Pouhých 159Kč, no nekupte to. Na lítání po Sustr*chu dobré až až.

U pokladny jsem si řekla, že 159Kč je opravdu fajn cena a spontánně se otočila na podpatku, nabrala znovu směr botky Sustr*šky a popadla bílé, tentokrát s proužkem růžovým. Ty už jsem nezkoušela. Ty byly zabalené.

Zdůrazňuji  Z A B A L E N É.

...

Večer se vrátila Katka z té Lednice. Mimochodem, fotky ze soboty, kde jsem co by čarodějnice, neprošly cenzurou = vaše bránice si na svědomí nevezmu. Vybalovala věci, které rovnou šupala do pračky a vyprávěla, jaké to tam bylo.

"Koupila jsem si botasky, nechceš jedny? Stály jen 159Kč, tak jsem vzala dvoje", navázala jsem na její vyprávění, neb mluvila i o tom, jak tam se šéfovou jezdily na kolech.

"Jo. Vezmu si je. Ty černý, který jsem nosila na cvičení, jsem si vzala na ven a do tělocvičny teď žádný nemám."

"Fajn, tak já ti je pak donesu."

...

Napustila jsem si vanu, udělala svých pár temp a v noční košili vydupala dnes už potřetí těch 69 schodů ke Katce.

"Tady je máš."

"Jo, jo. Dík."

Botky jsem položila na podlahu. Na podlahu jsem položila botky. Ty BLBÉ BÍLÉ botky jsem položila na podlahu a udělalo se mi zle.

Teprve ve chvíli, kdy jsem je rozbalila, jsem si všimla, že je každá JINÁ!

Šly na mě mdloby. Katka se smála. Já ne. Čert vem ty peníze, ale co budu dělat s párem bot, kde je levá jiná než pravá?!

...

Je vám jasné, v čem pofrčím do toho Žďáru, jo?  To si prostě nemůžu odpustit.

 

Pěkný večer, Prdelky. Dobrou noc. Mokrou moc. Dvakrát měř, jednou hřeš ŘEŽ!

 

 

---

---