Před rokem jsem si uvědomila, že s nepřítelem, s kterým bojuji devět let, sama nezmůžu už nic. Dala jsem tedy na radu své gynekoložky a vyhledala pomoc odbornou.

Poctivě jsem si zapisovala, co jím, kdy jím, kolik toho sním. Opravdu poctivě. Tudíž, když měla Katka loni narozeniny, nechyběl na mém seznamu ani ten kousek dortu, který jsem si ten den dala. Kdykoli jsem pila víno, objevilo se na seznamu také. I zmrzlina. Lhala bych přece nejvíc sama sobě, kdybych si dopřávala, mlsala, a na papír hodila jogurt, když jsem přitom měla dort.

Výživová poradkyně, poté co do mých poctivě vedených seznamů nahlédla, zkonstatovala, že není možné, že nehubnu, když jím jako vrabec a že to dolů jít musí.

V té době mi Terka přivezla rotoped. Rotoped, který opravdu jako věšák nepoužívám, ale poctivě na něm šlapu. A to tak, že po roce používání trochu vrže a cosi v něm klape.

Jako vrabec jím pořád. Jím málo. Jím často.

Jím zeleninu. Ovoce mi moc nejede. Jím cottage místo sýru. Piju cca dva litry vody denně. Někdy víc. Piju totiž hodně zeleného čaje. Mám ho ráda.

Jediný můj "hřích", o kterém vím a víte o něm i vy, je červené víno. Ale ani to nepiju denně. I když to tak z mého povídání někdy možná vyplyne, ve skutečnosti tomu tak opravdu není. Občas si s tchýní prostě otevřeme sedmičku, to je celé.

...

Přesto všechno nehubnu, naopak stále přibírám. A ne zrovna málo. Ve kterých partiích jsem přibrala, nevím. Obléknu totiž všechno pořád stejně, proto mě ani ve snu nenapadlo, že se při pohledu na to číslo na váze sesypu. Sesypala.

Je to tak šíleně demotivující, že jsem to včera nezvládla a bulela jako želva.

Kdybych se cpala bůčkem, koblihama, kdybych jedla čokoládu na tuny, smažené bramborové lupínky, tak neřeknu ani popel, ale takhle? Je to tak nespravedlivé!

...

Předevčírem jsem např. nejedla vůbec nic, neb byl ten soud a já měla žaludek jak na vodě. Na jídlo ani pomyšlení.

Včera:

snídaně - jogurt, lžíce ovesných vloček, zelený čaj

svačina - banán

oběd - rajská polévka z živých rajčat, pečené brambory s česnekem

svačina, večeře - nic, nic, nic, neb to už jsem byla po onom sesypání se a na jídlo jsem se nemohla ani podívat.

...

Není to fér. Není. Chci sex! A hned!

---

---