Musím po tom černém včerejšku a ještě černějším dnešním ránu kapku odlehčit téma.

Že jsem před čtyřmi týdny najela na "lepší" výživu, už jsem na sebe práskla. Dnes jedu 25. den. K snídani jsem měla jednu nastrouhanou mrkev, jedno nastrouhané jablko, dvě lžíce pomletých ořechů a lžičku kustovnice. V původním receptu jsou hrozinky, ale ty já opravdu nepozřu. Mlsám tedy kustovnici.

K obědu do sebe soukám bezvaječné těstoviny. Opravdu   s o u k ám   , proto mám čas, a hlavně chuť, psát. Už mi ty vrtule lezou i ušima. Měly být se špenátem. Ale ...já to ošvindlovala brokolicí. Ale nikomu ani muk!

...

• Počasí stojí za prd. Venku zima, že by ani Nečase nevyhnal.
• Ke stážistům z Kazachstánu přibyla studentka ze Slovenska. Milá holčina.
• Odpo jedu opět na čínskou masáž a ty skvělé baňky. Těším se. 

...

A protože už jsem řekla, že víc hlav víc sní, a že není vůbec jasné, jestli sní (co) nebo sní (o čem), bude to dnes o tom snění. Ne o jídle. Sakriš, to mi připomíná - nechcete někdo ten zbytek těstovin? Já už totiž fakt nemůžu.

 

Pěkný den, Prdelky. Hezké sny. O svobodě.

 

(upřímně - ono "Stúpaj, stúpaj" je mé fantazii velice libé,

...přestože autor na sex, narozdíl ode mě, evidentně opět nemyslel)

 

Jo, holky, a na konci je úplně nahej! Nelžu.

 

 

Irenko, a tady je to jen a jen pro Tebe.

---

---