Už pár dní jsem vycucaná jako karamelka. Nevím, jestli je to úplňkem, na to jsem nikdy netrpívala. Spíš jsem si k tělu pustila mentální upíry zase moc blízko a ti sosají a sosají.

Včera jsem někde četla, že jsem jako motor. Usmála jsem se, neb v tom případě jedu rok a půl už jen na páry v nádrži. Potřebuju benzín jako sůl. A olej, vodu do chladiče. Potřebuju natankovat. Plnou. Až po okraj. Po hrdlo. Tak, jak to máme rádi. Ty a já. Bliká mi kontrolka.

Dnes už vám toho asi víc nepovím. Jsem fakt k.o.

Ale je středa, Prdelky. Tudíž se nezapomeňte co? Mazlit!

Pěkný den. Umazlený. Něžný. Hřejivý. Upřímný. A benzínku na každém kilometru.

A nebo líp! Na každých 69ti metrech.