Tak nám tu přes noc nádherně nasněžilo. Všude je bílo. Sníh se třpytí, křupe, a já váhám, zda šoupnout do placu další téma, které opět rozčeří hladinu zrádných vod či být alespoň naoko veselá.
Na smrt je ale vždycky času dost. Dnes tedy zvesela, Prdelky.
...
Včera jsem po letech viděla čerta. Respektive dva. A taky Mikuláše a slečnu Andělu.
Upřímně, být dítětem já, mám z těch ksichtů masek trauma na celý život. Jeden čert děsivější než druhý. Nebylo divu, že chuděrka Natálka s básničkou skončila u pátého slova. Všichni jsme s ní soucítili. Všichni jsme byli zdrceni.
A to se napravit muselo, to snad chápete.
Zavoněl tedy další svařáček, poté ještě sedmička červeného a k historkám lechtivým byl už jen krůček. Ke kterým? Mimo jiných například k těmto:
Pěkný den, Prdelky.