Věci často nejsou takové, jak se na první pohled zdají. Někdy je dobré podívat se dvakrát. To samozřejmě vůbec neplatí jen o darech. Platí to všeobecně.
Někdy děláme závěry, aniž bychom znali pravdu celou. Neptáme se. V hlavě nám to šrotuje, my mlčíme a je to chyba. Ptát se je lidské, odpovědět slušné moudré.
Když sedíme v kině, díváme se na plátno. Nikdy ne dozadu, na promítačku. Ve skutečnosti ten film na plátně vůbec není. Je to jen hra světla a stínu. Film je v té promítačce. Vzadu za námi.
I o lidech si každý promítáme svoji představu. Každý se někdy může zamotat do promítání celých filmů podle vlastního scénáře na lidi a události kolem.
Stává se to tehdy, když si nejsme plně vědomi našich očekávání, tužeb a soudů; místo abychom za ně převzali zodpovědnost a přijali je, zkoušíme je přisoudit jiným. Projekce může být ďábelská nebo božská, rušivá nebo příjemná, ale pořád je to jen projekce - mrak, který nám brání vidět realitu takovou, jaká je. Nepodceňujme funkci Promítačky.
...
Je to hrozné, ale včera pod stromečkem patřilo nejvíc dárků mně. Mně! Vůbec nevím, čím jsem si to zasloužila. V jednu chvíli jsem to málem ani neustála.
Dostala jsem spoustu knih (Irenko, i jednu o záhadách!), spoustu kvalitní kosmetiky (Netuším, co tím chtěl Ježíšek říci - potřebuju snad vyžehlit vrásky?), krásné hrnečky (Které už fakt nemám kam dávat a na předvánoční přání jsem výslovně psala "Pro Matrixe, Ježíšku, hlavně už žádné hrnečky!) a pak jsem dostala něco, co jsem v ruce třikrát nevěřícně otočila, zkoumala, znovu se podívala na ceduličku na balicím papíře (Kde bylo opravdu úhledně napsáno "Renka") a po chvilce váhání se nesměle nahlas zeptala: "To je fakt pro mě? Obleček pro Barbie? Nespletl se Ježíšek? Nemělo to být pro Natálku?"
Načež mi bylo tónem "jupíí, povedlo se mi to!" sděleno: "Je to pro tebe. V tom obchodě říkali, že když ti to nebude, můžeš si to přijít vyměnit."
A tak jsem se na to prádélko podívala znovu. A pak ještě. A ještě. A teprve asi tak po 69. kuku (samozřejmě přeháním) jsem ji tam, pod těmi kraťásky, uviděla!
...
Věci často nejsou takové, jak se na první pohled zdají. Někdy je dobré podívat se dvakrát.
To samozřejmě vůbec neplatí jen o darech. Platí to všeobecně. I o nás, o lidech.
Pěkný den, Prdelky.
A mluvte spolu, mluvte spolu o všem. Němý film si totiž mnohdy vyložíme špatně.