Dnes je to tři roky. Tři roky, kdy to prasklo a já byla otrávená. Usmívám se, jak hezky dvojsmyslně to zní. Čeština je stejně krásná řeč.
...
Tři roky, kdy i u mé postele ti dva hráli karty.
Kdo vyhrál? A na čí úkor?
Dodnes si myslím, že paní Sočinská tehdy zemřít neměla, že jsem to měla být já.
Ne, nerouhám se. Jen konstatuji.
Dnes mám třetí druhorozeniny. A jsem ráda!
Jsem?