Nestíhááám. Nový školní rok. Spousta papírování, výkazů, tabulek, potvrzení. Do toho výplaty, škemrání o peníze na provoz. V tomto týdnu jsem se poprvé teprve dnes na chviličku zastavila. Při té příležitosti si lokla studené kávy a přelítla pár článků, respektive nadpisů, na titulní stránce Seznamu. Dál jsem se nedostala. Na čtení blogů, natož psaní, mi tento týden chybí vteřiny. Fňuk.

Ale já to doženu! Mrk.

...

Článek, který mě pobavil a vyprovokoval k napsaní těchto pár rychlých řádek je tento:

Češi za život vystřídají deset partnerek, Češky pět partnerů

 

By mě zajímalo, kdo střídá a š*ká za mě. Přiznejte se bez mučení, jinak se neznám. Rozčílím se, praskne mi guma u spoďárů a co pak?

Pět partnerů? To mám co dělat.

A to nemluvím o tom, jak mě rozohnil článek:

Většina Češek připouští, že by jejich milostný život mohl být lepší

Mohl! A jak!

Jak ovšem říkával můj tchán: "Když se nechce, je to horší, než když se nemůže."

Mně se chce. Chce. Ale když on je z Gurunu. Mít ho po ruce, tak zkusím i znakovou řeč, ale takhle?

...

Jo, a taky jsem dnes četla, že:

Krása přirozenosti a ženskosti se vytrácí. Z žen jsou poloviční muži, z mužů poloviční ženy.

To sedí. Kam to ovšem povede? 

...

Tak a já už zase frčím. Příští týden už bude snad volnější, i když, teď mi došlo, že od středy tu budu mít kontrolu.

A hlavně! Hlavně bude ten Kocourkov a já se do soutěže o nejkrásnější dort opravdu přihlásila.

Tudíž se co?

Tudíž se tu pochlubím receptem, fotečkami a výhrou, jakou svět neviděl.

Pěkný den, Prdelky.

Moc na vás myslím. Kdo neškytá, není Čech!

...

Pro Matrixe, mně to dnes zase plácá. Tohleto automatické psaní, kdy dáte svým prstům naprostou volnost, by se mělo zakázat!

 

 

---

---