Středa - šprochu trochu třeba
15. 05 2013 | 07.55
- Moje žena a já, chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace. Nejdřív si dáme aperitiv a potom obvykle místní specialitu. Přitom si užíváme příjemné společnosti. Ona chodí v úterý, já v pátek.
- Máme oddělené ložnice. Její je v Brně, moje v Praze.
- Beru svou ženu všude. Ona ovšem vždycky najde cestu zpátky.
- Když jsem se ženy zeptal, kam by chtěla jít na výročí naší svatby, řekla, že někam kde dlouho nebyla. Tak jsem ji navrhl kuchyň.
- Vždycky se držíme za ruce. Kdybych ji pustil, šla by nakupovat.
- Má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu, elektrickou troubu, elektrickou myčku nádobí. Jednou povídá: "Všude spousta elektrických vymožeností a já si nemám kam sednout." Tak jsem se nabídl, že jí koupím elektrické křeslo.
- Žena řekla, že ji zlobí auto. Prý má vodu v karburátoru. Vzal jsem tašku s nářadím a zeptal se, kde je auto. Odpověděla, že v rybníce.
- Nechala si dát v salonu krásy pleťovou masku z piešťanského bahna. Dva dny vypadala skvěle. Pak bahno opadalo.
- Ráno běžela za popelářem a volala: "Stihla bych ještě odvoz?" Popelář se vyklonil z okénka a řekl: "Ale jo, naskočte si!"
- Podle statistik je manželství jednoznačně hlavní příčinou rozvodu.
- Nemluvil jsem se svou ženou dva měsíce. Nechtěl jsem ji přerušovat.
- Poslední hádku jsem zavinil já. Když se mě žena zeptala, co je v televizi, odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach.
