Dnešní noc jsem, po téměř osmi letech jednolůžka, strávila opět s chlapem. A to ne jen tak s ledajakým chlapem. Byl mladý, krásný, po těle mu stékaly kapičky vody, neb byl čerstvě vykoupaný, navoněný, poslušný, přítulný, ba přímo umazlený.

Jo, a abych nezapomněla, 14. března mu bylo rovných 16.

16 měsíců.

Ano, mladí jeli včera na ples a já hlídala vnuka tentokrát nejen přes den, ale i přes noc.

Z praktických důvodů jsme postýlku vystěhovali hned po Vánocích, což se včera projevilo jako řešení naprosto nepraktické. Musel spát se mnou v mé posteli.

Což o to, ...spal. Usnul, jako když ho do vody hodí. Až jsem ho i maličko podezírala, že to na mě jen hraje. Nehrál.

Spal přesně do 00:45 hodin. Od té doby každých deset minut kňournul a točil se v posteli proti směru hodinových ručiček, takže jsem ležela na úplném krajíčku postele a vypadalo to, že co chvíli žuchnu na zem.

Pokaždé jsem jen zašeptala "pšš" a spal dál. Takhle to pokračovalo celou noc. Co čtvrthodina to mé "pšš" a jeho pootočení o pár desítek stupňů, takže jsme pochopitelně spali oba odkrytí.

Vstávali jsme v sedm.

Najedl se, já to nestihla.

Namalovali jsme spolu do sešitu auto, tedy, já tvrdím, že je to auto, názor okolí jsem jako neslyšela.

Nakrmili jsme kocoury.

S prababičkou, mou matkou, která bydlí nedaleko a chodívá okolo nás venčit svého psa, prohodili pár vět, respektive citoslovcí a posunků.

Poté jsme si asi po sté prohlídli obrázkovou knihu se zvířátky, mimochodem - Dominik úžasně napodobuje kohouta. Kdo ovšem neví, že má jít o "kykyryký", nepozná co to to nebohé dítě se svými hlasivkami provádí za cvičení.

A čekali na dobu, kdy mladí budou mít vyspáno.

Nedočkali jsme se.

Tudíž jsem ho něco po deváté odnesla do věže k nim nahoru a v nepozorovaném okamžiku zmizela.

Je hezké být babičkou.

Ale už se těším, až bude kapku starší a nebude se dorozumívat pouhým kočírováním.

 

 

---

---