...jasně že správně má být - s Pátkem!

Včera jsem slíbila příhodu, která se mi stala asi tak před pěti nebo čtyřmi lety. Tak tedy... Vydala jsem se s dcerou, tehdy sedmnáctiletou, do obchodu s erotickými pomůckami. Byla jsem tak zabraná do svých vlastních myšlenek, že jsem si cedule, která hlásala - Vstup do prodejny pouze od 18ti let!, vůbec nevšimla. Má dcera ano a poslušně zůstala přede dveřmi, což mi docvaklo až ve chvíli, kdy jsem zjistila, že v celé prodejně jsou pouze dva lidé. Já a prodavač. Otočila jsem se a tázavým pohledem se snažila zjistit, proč to zvídavé dítko nenásleduje matku. Katka mi očima ukázala na cedulku, pootevřela dveře a přečetla mi onen text. Načež jsem se zeptala pana prodávajícího, jestli by má dcera mohla jít dovnitř se mnou: "No, osmnáct jí ještě není, ale když jsem její matka, tak by přece mohla, ne?"

"Jóóó, tak dcera, jó?", šibalsky na mě mrkl, usmál se a přikývl. V hlavě mi prolítlo - bože, za koho mě ten úchyl má?! Ale to už jsme u pultíku stály obě a on pokračoval: "Máte nějaké konkrétní přání, nebo se chcete rozhlídnout?" Jeho hlas zněl pobaveně a mně došlo, že nás chce vehnat do úzkých a bavit se na náš účet. Tedy. Určitě na můj. "Ne, zatím děkuji, my to tu nejdřív zkoukneme", snažila jsem se o úsměv, ale každý inteligentní člověk v té větě slyšel "to víš že jo, ty blbečku, ...jen počkej... my si vychutnáme tebe, ne ty nás!"

Vůbec jsem tedy netušila jak, ale obchod byl veliký a my prohlížely a prohlížely. Asi po půl hodině jsme byly zpátky u pultíku. V hlavě se mi žádná kulišárna nevyklubala, což mě zamrzelo, ale co, tak si koupím ten vibrátor a půjdeme. To by ovšem se mnou nesměla být má dcera. Jablko, které od stromu opravdu daleko nepadlo. A  nejen to! Tohle jablko je slušné, krásné, inteligentní, sladké, vychované, kultivované... v žádném případě vulgární. Jistě tedy chápete, že když už z ní nějaká PERLA vypadne, je to opravdu PERLA!

Ale šup zpátky do obchodu!

Pan prodávající se pobaveně uculoval, koutky úst mu cukaly. Vyčkával... "Věcí tu máte spoustu", usmála jsem se, "ještě byste nám mohl ukázat nějaký vibrátor."  Jupíí, a pán byl ve svém živlu. Tu vyndal vibrátor barvy tělové, pak fialový, zelený s bodlinkami, černý - mimochodem pořádný macek! Do každého vždy šoupnul baterie, uvedl ho do chodu a vrnícího vložil do mé dlaně. My s dcerou, neb jsme pánovi radost rozhodně udělat nechtěly, pokaždé  v naprostém klidu ZNALECKY zkoumaly povrch, tloušťku, počet rychlostí, a vůbec, ale ani trochu, jsme se just nestyděly.

A tak pan prodavač přitvrdil a vyndal exponáty větší, propracovanější, důmyslnější, ...rajcovnější! Statečně jsme své role hrály dál. Už ne ovšem tak dlouho, neb ceny ubraly přívod kyslíku a mně bylo mdlo. "Tolik peněz?!", zhrozila jsem se, "to ne, tohle si nemůžu dovolit, děkuju." I na tenhle případ byl pán připravený a na mě v okamžiku juchal vibrátor v barvě kukuřičně žluté. Mno, on neměl jen tu barvu. On i jako kukuřice vypadal. Jednotlivá zrníčka byla krásně tvarovaná. Fakt se mi líbil. (určitě proto, že mi připomínal sluníčko ) ...Obchodník vložil baterie i do tohoto kousku a podá_á_á_ával mi ho. Někde uprostřed cesty mezi mnou a prodavačem, "kukuřici" chňapla Katka a vyhrkla: "Mami, to si kup! To do sebe vrazíš a bude z tebe lítat popkorn!" .....pan prodavač se vzdálil... Na mou dceru prostě neměl...

P.S. Ne, kukuřici jsem si nekoupila. Odnesla jsem si cenově dostupnější exemplář. Po prvním použití jsem ovšem zjistila, že nedostačující. Od té doby se v každém sexshopu dožaduju zkušební kabinky. Marně.Věřili byste, že ji nikde nemají?! Takové prachy to stojí a kupujete zajíce v pytli!