Minulý týden ve čtvrtek jsem se byla nechat uschopnit, neboť Kraj si potřeboval udělat čárku a já tu papírovala, až se ze mě kouřilo.  Tím chci říci, že už opět každé ráno vozím Fandu!

Včera jsme jako obvykle čekali na křižovatce na mého švagra a synovce, a protože nešli a nešli, hráli jsme s Fandou takovou tu dětskou "hru", kdy děti pozorují projíždějící auta a kdykoli některé z nich vykřikne - to je moje! - auto je jeho. S Fandou je švanda. A někdy i Filip.

My jsme si tuto "hru" vylepšili tak, že nečekáme až to auto už jede. My "kupujeme zajíce v pytli"! My totiž vykřikneme už ve chvíli, kdy to auto ještě nevidíme. Kdo nevěří, že mi je 42 let, dělá hloupost. Je!

Fanda si zamluvil auto, které přifrčí od Šenova a na mě zbylo to od Lípy. Od včera věřím na Osud! Fandovi přifrčel teréňák a mně .....úplně se to stydím říct...  ...mně Velorex!

No chápete?! Jediné Husí stehno v Kraji a ono musí jet zrovna ve chvíli, kdy čekám Prince na bílém koni!

Hráli jsme i dnes. Dnes jsme si to ovšem prohodili! Já "koupila" to od Šenova a Fanda s hrůzou v očích čekal Přízrak od Lípy.

A tak mám ve své pomyslné stáji ode dneška Fabku s pražskou espézetkou a Fanda? Správně! Velorex nezklamal a v 6:45 ruchal svými kopyty asfalt nalevo od mé Feldy. 

Ovšem, ani Fanda nezklamal! Prohlásil: "Jupííí, teď si můžeme dát závody. Už máme Velorexa oba!"

No nezabili byste ho?! Smála jsem se, až jsem slzela.

Teď musím imitovat práci, ale k dnešnímu nadpisu se během dne dostanu, slibuju!

Pěkný den a úsměv na rtu!