Od ledna roku 2007 mám tedy na Seznamu nový nick. Vůbec ne kvůli chatu, kdepak. Měla jsem ho jako odkaz na "Profil" tady pro NewOld. Pár z vás, kteří sem chodíte, tu adresu znáte, protože jsem vám z ní psala e-maily. V únoru jsem byla okolnostmi donucená založit profil nový. Je vyplněný úplně stejně jako ten "opičí", jen u toho nového, u toho NewOld mám podstatně méně fotek a v rubrice "Přátelé" raději nikoho. Nezbytné opatření. 

 

Ale teď už k té slíbené příhodě! Jak jsem naznačila, mám v "opičím" profilu v Přátelích svého syna, neteře, své tři sestry, sedm bratrů (ne, teď teda fakt kecám! ), sestřenku a bratránky. Samozřejmě i spoustu fotek! Ovšem opičích. Ne svou. (dnes už tam mám ale raději i tu) Mám tam uvedený věk, bydliště... mno... prakticky všechno, krom čísla bot.

 

Jednou jsem si v práci udělala kafe, pročítala vaše blogy, a klikala na "přátele" své ale i na "přátele" svých přátel, až jsem se proklikala na Seznam. Klikla jsem na profil Filipův (syn) a všimla si, že krom miliónu děvčat se v jeho sbírce krčí i dva kluci. Fanda a Standa. Ženská zvídavost, podotýkám zvídavost - neplést se zvědavostí, zvítězila, a já v cuku letu prolétla profil Fandův i Standův. Rozumějte - všichni tři jsou motorkáři, tak asi tak. Nepřemýšlela jsem nad tím, že když jsem přihlášená jako "opice", dotyční vidí, kdo je okukoval. A bylo mi to víceméně i jedno. Vždyť je znám od plenek!

 

Ten samý den večer se Filip obléká a hlásí: "Mami, jdu s Fandou na jedno." Koukala jsem na televizi a jen mlčky přikývla, aby bylo jasné, že to beru na vědomí. Asi za hodinu byl Filip doma. Přišel úplně v poho, v klídku. Ale když došel ke mně, na okamžik se zarazil a měl takový ten výraz - blik, už mi to došlo! - a začal se příšerně smát a lámal se v pase.

 

Ptám se: "Co je?"

A on, místo aby odpověděl své uondané matce, žhavil mobil a pořád se smál. Bylo obsazeno, bod pro mě!

"Ptám se, čemu se směješ", naléhala jsem, a on začal:

"Mami, ty jsi dneska koukala na Fandův profil?"  

  "Jo, proč?"

"No, protože Fanda v hospodě na celý kolo líčil chlapům, že si teď píše s nějakou libovou kundičkou, že na něj dneska už i koukala. Prej má ve fotkách teda jenom samý opice, ale musí to bejt fakt číslo, podle hlášek v profilu." 

Následoval další výbuch smíchu a ještě asi pětkrát se éterem neslo "libová kundička!" Smála jsem se tak, až mi tekly slzy. Fanda je totiž klučina od sousedů. Každé ráno ho beru do auta a vezu do práce. Na ráno jsem se těšila víc než jindy, to dá rozum!

 

Filip mu zkoušel zavolat podruhé. Úspěšně! Snažil se nesmát, ale šlo mu to dost těžko:

"Fando, ta tvoje libová kundička, hele, čoveče ona tam neměla napsáno kolik jí je?", a začal se znovu řezat smíchy:

"Ty vole, víš kdo je ta tvoje libová kundička?! To je moje mamka!"

 

Samozřejmě že jsem vše ještě zatepla vybreptala i Katce, načež se na ráno těšila i ona, protože v tu dobu jezdila do práce stejně jako já a s Fandou se potkávala u garáže.

 

Ráno jsme obě odklízely sníh z auta, každá z toho svého. U sousedů bouchly dveře a my měly co dělat, abychom se nezačaly smát. Statečně jsme to ustály! Šouravými kroky se směrem k nám blížila postava bezhlavého rytíře. Fanda! Hlavu měl kdesi hluboko mezi rameny, bundu přes obličej a hlubokým hlasem stydlivě špitnul: "Dobrý den."

 

To už jsme s Katkou nevydržely a začaly se smát.

 

Fanda zděšeně vykřikl: "Cože?! Tak ona to ví už i Katka?!"

 

Uznejte, copak jsme po téhle hlášce mohly zvážnět?  To fakt nešlo. Smála jsem se ještě v autě. Fanda sedává vždycky vzadu, protože cestou nabírám ještě švagra a synovce. Seděl tam jak oukropeček a jen žbrblal: "Bože, to je ostuda. Teď abych se odstěhoval."

 

Neodstěhoval se. A doufám, že to neudělá. Je to moc bezva kluk! A když to říkám já, pak je to vždycky pravda!

 

Pěkný Pátek, moji milí Robinsoni... Sluníčkový, veselý

a jupííí (oblíbené Fandovo citoslovce) ode dneška už máme jaro!

 

 

P.S.  To jsem kdysi tvořila Fandovi k narozeninám. ... Jelikož je to natáčené na jednom letišti, "espézetky" a některé záběry jsem raději úmyslně rozmázla.